Psychobiofyzika nebo distanční biofyzika?


Počátkem června r. 1983 se konala v Bratislavě pátá psychotronická konference, na které bylo předneseno více než 125 referátů, z toho asi 23 % sovětskými vědci, asi 50 % našimi vědci, zbytek pak zahrnoval vědce z jiných států. Úroveň i přínos referátů byly různé.

Než se o nich zmíníme, je nutné se poněkud zamyslet nad terminologií. Podivné a vzácné jevy spojené s člověkem a někdy zdánlivě zcela samostatné jsou známy odedávna jako magie a náboženské rituály. Po jakémsi jejich vytřídění a ujasnění byly tyto jevy zahrnuty do tzv. parapsychologie. Tento termín pochází z r. 1889 od Maxe Dessoira a dodnes se udržuje na Západě, kde se dělí na mimosmyslové vnímání (např. telepatie, jasnovidnost) a tzv. psychokinezi. U nás se od r. 1973 propaguje termín psychotronika, v SSSR psychoenergetika a psychobiofyzika.

Je těžké vymýšlet adekvátní termíny pro něco, čehož podstatu neznáme, a proto termín parapsychologie by neměl být brán příliš přísně, i když s psychologií má jen málo společného a není také postaven proti ní (předpona para). Je to stejně vžitý název jako termín teploměr, který je také nesprávný, neboť neudává teplo (vektorovou veličinu), ale teplotu (skalární veličinu) a měl by se tedy nazývat teplotoměr. Psychotronika si však vzala vzor z elektroniky a značně nešťastně. Jestliže elektronika pracuje s elektrony, potom psychotronika by měla pracovat s psychotrony, tedy s jakýmisi psychickými částečkami, které dodnes nebyly prokázány, zato jich bylo mnoho vymyšleno (psiony, psitrony, biony, psychony, mentiony). A protože řecké psýché znamená duši, je na první pohled jasná neadekvátnost odvozených termínů. Věda duši nezná a přenechává ji básníkům a milencům. Nahradila ji vědomím, což nám dovolilo rozšířit úvahy i na zvířata, ba v podobě "paměti" i na neživé počítače. Vědomí ovšem nelze měřit ani vyjádřit matematickými vzorci, i když se už leckdo o to pokusil (např. na základě Maxwellových rovnic). Naproti tomu řecké bios značí život, a tedy i biofyzika je fyzika živé hmoty a distanční biofyzika se zabývá dálkovými interakcemi, mezi něž patří telepatie i psychokineze, ale také působení sluneční aktivity na pozemský život.

Metodika distanční biofyziky by se neměla zásadně lišit od obvyklých metod biochemie, biofyziky a elektroniky, snad jenom tím, že zde musíme očekávat různé rafinovaně se překrývající jevy (teplo, elektrické náboje) a neméně rafinovaně maskované jevy často již částečně známé. Badatel nemusí mít hluboké speciální vědomosti, ale spíše vědomosti encyklopedické z mnoha oborů, kombinační schopnost a samozřejmě solidní odborný základ své přírodovědecké profese. I když nelze odmítat studium složitějších jevů, pokud se vyskytnou, je vždy zásadně vhodnější začínat od jevů jednodušších a snadno reprodukovatelných k jevům složitějším. Tento způsob také volila řada badatelů u nás a zabývala se jednak proutkařským jevem (biofyzikální jev, biolokace), jednak tzv. léčitelstvím, tj. léčením tahy rukou nebo pohledem. Již v r. 1973 MUDr. Bradna ukázal, že proutkař generuje elektromagnetické impulsy kmitočtu desítek až stovek megahertzů. Ty pronikají do podloží, odrážejí se od geologické anomálie a působí zpětně na pohyb svalů proutkaře jako reakce proutku. Je to tedy analogie detektorů UKV.* Právě tak léčitelé generují svými svaly elektrické náboje a kmity, kterými působí na léčenou osobu, což je opět analogie fyzikálních elektroléčebných metod. Někteří léčitelé odstraňují bradavice a jiní tvrdí, že vyléčili rakovinu. Toto zdánlivě absurdní tvrzení se nám však jeví jinak, když vezmeme v úvahu, že léčitel dovede způsobit lokální oteplení a že rakovinové buňky hynou při teplotě asi 43 °C, zatímco zdravé ještě přežívají. Jev se tedy zcela podobá léčení diatermií UKV [1]. Nicméně oficiální věda nechce tyto skutečnosti vzít na vědomí, přestože existují elektrické ryby a elektrické potenciály na lidském těle jsou nezvratně prokázány.

Modifikací léčitelství je využití tzv. energomyotransferu, který je založen na tom, že pohybující se svaly končetiny (může to být ale i zívání) vyvolávají podobné pohyby v blízkých a stejných končetinách druhé osoby. I tohoto způsobu využil MUDr. Bradna k rehabilitačnímu cvičení ve skupinách, kdy se nemocné či zesláblé končetiny zotaví až vyléčí za mnohem kratší dobu než při normální rehabilitaci. Uplatňuje se zde jev rezonance, dobře známý elektronikům. Cl.Backster prokázal svými pokusy, že rostlina je schopna přijímat lidské emoce a zaznamenávat je v podobě elektrických signálů [2]. Chemik dr. F. Loehr ovlivňoval se zdarem "psychickou" energií růst rostlin, ale tvrdil, že to není elektřinou, ani magnetismem. Víme, že se mýlil a že růst rostlin i klíčeni semen lze ovlivnit elektricky, magneticky i lidským Činitelem, což opět ukazuje na jeho fyzikální podstatu. Jistý náš profesor fyziky, který studoval vliv lidského činitele na pohyb lehce pohyblivých soustav, tedy psychokinezi, ujistil sebe i jiné, že to nepůsobí teplo lidského těla, neboť systém nereagoval na skleničku vody teplé 37 °C. Zapomněl ovšem, že teplo lidského těla lze simulovat jen tělesem přibližně stejné hmotnosti, tedy válcovou nádobou naplněnou asi 70 litry vody teplé 37 °C! Řada psychokinetických pokusů se dařila jen díky teplu lidského těla nebo vytvářením elektrických nábojů. Badatele ovšem nenapadlo, aby systém elektricky odstínili, ale vytvářeli teorie "neznámého pole4*, mentionů atd.

Autor tohoto referátu ovlivňoval rostliny po řadu let energetickými poli a dospěl k názoru, že lidské tělo negeneruje ve skutečnosti nic jiného, než známá fyzikální pole: kromě tepla také elektrické náboje a kmity, ba i ultrazvuky, kterým se někdy přičítá psychokineze. Vše tedy naznačuje tomu, že co bylo donedávna považováno za psychickou energii, jsou jen různé varianty fyzikálních polí, především polí elektromagnetických. Schmidtovy generátory náhody, které lze ovlivnit a o nichž byla zmínka ve [3] jsou dnes již překonané. Kalifornská firma Paratronics dodává elektrické přístroje, které během půl minuty vyhodnotí "biofyzikální aktivitu" člověka. Také u nás byly sestrojeny generátory náhody (randomizery) s neonkami nebo diodami LED, které lze ovlivnit [4]. Ovlivnění dosahuje 10% až 30% a k vyhodnocení stačí pouze sto pokusů, které lze i s odpočinkem realizovat během půl hodiny. A protože i randomizery lze ovlivnit elektricky a nepracují dobře ani za bouřky, ani v plastikových krabicích či na stole s podložkou z PVC, máme další důvody pro elektromagnetickou teorii abnormálních biofyzikálních jevů. Tím ovšem není řečeno, že elektromagnetickou teorií lze vysvětlit všechny jevy. Spontánní hoření nebo mizení lidí, levitace, materializace a pronikám hmoty hmotou tak vysvětlit nelze. 

[1] Pokorný, J.: Vliv elektromagnetického ohřevu na zhoubné nádory. Čas. lék. čes., 118, 1979, s. 929. 
[2] Backster, Cl.: Evidence of a primary perception in plant life. Inter. Journ. Parapsych., 10, 1968, s. 4. 
[3] Lom, T.: Nestárnoucí problém: Psychické jevy na rozhraní fyziky a psychologie. Slaboproudý obzor, 44, 1983, č. 2, s. 98. 
[4] Patrovský, V.: Psychická energie a její důkaz. Čas. lék. čes., 115 1976, s. 1280.

* V poslední době se autorovi článku podařilo zcela jednoznačně verifikovat proutkařský jev absorpcí VKV (VKV trapping), tedy ryze fyzikální metodou.

Ing. Věnceslav Patrovský, CSc.


Slaboproudý obzor 46 [1985] číslo 9