"UFO - parciální  řešení" nedává lidem spát (polemika)

Několik poznámek k článku ing. Wiesnera"

 Zmíněnému článku v ZAZ 3/94 široce oponuje v ZAZ 5/94 ing Reichel, zatímco ing. Wiesner používá "osvědčené" taktiky dovolávat se cizích autorů a samozřejmě i Einsteina a středověkého R. Bacona.  Miluje-li ing. Wiesner citáty, potom si dovolím uvést citát F.W. Humboldta : "Ze všech hloupých lidí je nejnesnesitelnější zcestovalý hlupák. Přináší si hloupost jiných a přidává ji k vlastní." 

Chce-li ing. Wiesner se cítit "potrefenou husou", může si myslet, že to platí na článek J. Kozáka v Magazínu 2000 č. 7/94 s. 18 až 22, kde tento autor přejal různé nesmysly o staroindických vimanech od autorů z Adventures Unlimited Press a od Davida Hatchera. Pro čtenáře neznalé angličtiny uvádím, že jde o tisk neomezených dobrodružství.  A skutečně, vedle zázračné supertechnologie je uveden nákres vimany s vrtulí s křídly z ptačího peří a asi vrcholem stupidity je tvrzení, že vimany byly z královského kovu, který odolával vysoké teplotě a vyráběl se slitím tří kovů při teplotě 272 st. C za přídavku boraxu.  Borax taje až při 740 st. C a tři lehce tavitelné kovy nemohou dát vysoké teplotě odolávající slitinu. Dále se můžeme tázat, kdo a jak  přepočetl staroindické údaje na stupně Celsia, jinde na metry, atd.

Tolik na úvod a jako demonstraci autora opisovatele s naprostou neznalostí chemie a technologie. Nebudu opakovat to, co řekl ing. Reichel. Ing. Wiesner postuloval zcela fiktivní  energii Zero ( =  nula ), která má vznikat anihilací neutronů, energii z krystalových měničů a hlavně z nuklidů s atomovou hmotností 400 - 600 těžených starými civilizacemi z hlubin 50 - 100 km. To samo o sobě stačí, aby se ukázalo, že  ing. Wiesner nemá ani ponětí o jaderné energii a technice. Nejtěžší transuran, který byl připraven ve větším množství bylo curium o atomové hmotnosti 242, a atomového čísla 96. Byly sice připraveny i vyšší transurany, ale prakticky v nevažitelném  množství. Podstatné však je, že curium je tak aktivní, že i jeho malé, gramové množství se rozžhaví. Předpoklad, že trasurany s atomovým číslem nad 110 budou stabilní, se ukázal být mylný. Nuže, je tedy vyloučeno, aby z hlubin Země byl těžen nuklid o atomové hmotnosti 400.  Je však možné, že tyto supertěžké prvky vznikají v neutronových hvězdách, to ale samozřejmě nelze prokázat a tím méně využít. Dále se autor zmiňuje, že Američané dostali od mimozemšťanů 125 g oranžového nuklidu k pohonu darovaných devíti strojů. Tento prášek prý připomíná alchymistického "lišáka", který je dokonce (str. 17 dole) ztotožňován s nuklidem 400 !  Prostudoval jsem několik alchymistických spisů (v překladu ovšem), ale nikde jsem se s termínem "Lišák"  nesetkal. Konečně je třeba říci, že určité principy, které jsou dnes běžné, byly v podstatě známy již dávno, ale k jejich realizaci chyběla technologie, měřící technika, rozbory i teoretické znalosti. Krystalový detektor byl vynalezen roku 1874 Braunem a Schusterem, ale teprve roku 1948 byla vytvořena krystalová zesilovací elektronka - tranzistor. Principy raketového letu znali již Číňané. 

Jadernou energii známe od konce minulého století, ale je jasné, že nemůže být použita k pohonu UFO. Při prudké reakci dochází k jadernému výbuchu, při pomalé řízené reakci se uvolňuje teplo. Ani odpalování malých náloží nelze upotřebit pro velkou spotřebu hmoty. Problém UFO  spočívá v principu překonání gravitace a v úžasném zrychlení. To nemá s jadernou technikou zřejmě  nic společného.  Kdyby zde taková možnost byla, patrně bychom alespoň náznakově o ní věděli. - krystalový detektor naznačil možnost krystalové diody a triody. Nepřichází v úvahu ani magnetické, ani elektrické pole z toho důvodu, že intenzita pole ubývá s druhou až s třetí mocninou vzdálenosti. Nicméně je známo, že UFO kolem sebe šíří silné magnetické pole a vyřazuje z činnosti elektrická zařízení. Zajímavé však je, že zprávy z posledních let (ZAZ, Magazín 2000, apod.) se o elektrických a magnetických vlivech nezmiňují. Pro teoretizování o problémech UFO je tedy třeba mít značné encyklopedické vědomosti z několika oborů zejména z chemie, fyziky a jaderné chemie, což nám také umožňuje, abychom nekriticky přejímali cizí fantasmagorické, mylné nebo nedoložené informace."

Ing. Věnceslav Patrovský, CSc.

Literatura :

Patrovský V.: UFO stále záhadné, Radost Praha 1991,

Nowak A.: Chemické prvky - historie a současnost SNTL Praha 1977

Karpenko V.: Alchymie - dcera omylu. Práce Praha 1988,

Majer V.: Základy užité jaderné chemie. SNTL Praha 1985