O vyhánění Bezzebuba Ďáblem aneb Když je chemie Popelkou
Autor tohoto článku je chemik, který, když se dal roku 1978 vyprovokovat k výpovědi, nemohl čtyři roky sehnat zaměstnání. Proč? Tak třeba na dvou místech mu řekli, že by ho vzali hned, kdyby byl ekonom. Chemika zkrátka nikde nepotřebovali, tím méně pak někoho, kdo by chtěl něco měnit, zkoušet či vynalézat. Ale ekonom se hodil. Aby falšoval plnění plánu, psal neoprávněné prémie, rezavý plot lakoval na růžovo...
Ohlédneme-li se několik let zpět, pak vidíme, že sdělovací prostředky věnovaly velkou pozornost počítačům a astronomii (černé díry, hnědí trpaslíci), ale nikde se neobjevilo nic o chemii, ačkoli chemie doslova prorůstala naším každodenním životem. Atak, i když mnozí jsou dnes informováni o nejnovějších počítačích a mezigalaktických mostech, o chemii nevědí nic, což se projevuje v nepříznivých důsledcích.
Ten hlavní spočívá v tom, že neodpovědní lidé vypouštějí do vzduchu a do vody nejrůznější odpady, aniž by se snažili jejich produkci snížit, zužitkovat je nebo zneškodnit. A zde začíná aktivní znalost chemie. Spíše však neznalost, protože právě díky ní se dobrá vůle ekologicky mine účinkem. Příklad. U Chomutova "odsířovali" kouřové plyny arsenikem. Šlo o typické vyhánění ďábla belzebubem. Před několika lety zase naše televize uvedla hru, v níž hlavní hrdina, zneuznaný inženýr komunista, propagoval odsířování uhlí pomocí bakterií, které prý síru zoxydují na kyselinu sírovou. Celá hra byla koncipována jako inspirující - naváděla, jak se mají brát v úvahu zlepšovací návrhy. Napsal jsem však do televize ostrý protest. Proč! Šlo o ohlupování lidí - teoreticky je takové odsířování sice správné, ale proveditelné pouze v laboratoři. Uhlí se musí pro takový postup rozemlít, podrobit v bazénech vlivu bakterií a pak odfiltrovat od velmi zředěné špinavé kyseliny sírové. A co s ní? Vylít do řeky? To snad! Tedy odpařovat? Ale k tomu je třeba zase nové energie! Tohle vše si autor hry samozřejmě neuvědomil. Pohádka pro dospělé!
Vrcholem další neserióznosti byla akce rakouské Greenspeace proti závodu MAPE a proti atomové elektrárně Temelín. Každý, ba dokonce i průměrný odborník ví, že závažná sdělení, jako jsou třeba chemické rozbory, musí být verifikovány v solidní laboratoři, s razítkem, hlavičkou a podpisem odpovědného pracovníka. Greenpeace nikdy nic takového nepředložila a navíc zveřejnila nehorázné nesmysly. Naše uranové suroviny jsou totiž na uran velmi chudé a uran sám je jen velmi slabě radioaktivní. Silnější radioaktivitu vykazují jeho rozpadové produkty, ale ty se hromadí desítky let. Avšak na ložisku, nikoli na odpadní haldě. Tím nechci říci, že v okolí Mydlovar nejsou haldy odpadu se zbytky kyseliny sírové. Nejsou ale nebezpečné radioaktivitou, ale jako takové.
A nebo z jiného soudku. V březnu zveřejnilo Svobodné slovo velký článek o škodlivosti radonu. Podle autorky by vlastně člověk nemohl bydlet nikde, protože všude je radon, l když se autorka opírá o sdělení některých odborníků, jde i v tomto případě o nedostatečné znalosti. Fyzik B. Cohen z univerzity v Pittsburghu provedl stovky měření koncentrace radonu v USA, v Číně, ve Finsku a ve švédsku a statisticky zhodnotil vztah radonu k výskytu rakoviny. Dospěl k závěru, že neexistuje žádná přímá souvislost. V oblastech s nízkým výskytem radonu byla často rakovina více rozšířena než v oblastech s jeho vyšší koncentrací. V uranových dolech měli horníci zvýšenou nemocnost jen o pět procent. Bylo ovšem zjištěno, že kouření násobí účinky radonu až patnáctkrát!
Když už jsme u uranových dolů a rakoviny. Maximální počet nádorových onemocnění u nás byl zjištěn v jižních Čechách a v oblouku západně od Plzně. Maximum pak v okolí Tepelských vrchů, Blatné a jižně od Votic. Na Moravě v okolí Olomouce a Uherského Hradiště. V těchto oblastech se však uranové nerosty nevyskytovaly. Naopak, v okolí Jáchymova, Hamru na jezeře nebo Příbrami je počet nádorových onemocnění střední až slabý.
O dalších dezinformacích by se daly napsat celé knihy. Mám pocit, že všem dezinformátorům nejde vůbec o věc, ale o vlastní uplatnění (když tak dlouho nemohli). Někdo straší radonem, jiný kadmiem, další televizní věží, jiný píše o vraždách. Všem jim, když už tak horují pro ekologii, doporučuji, aby si provedli soukromý průzkum, kde všude se zbytečně plýtvá energií, s minimálními znalostmi chemie a fyziky by určitě pochopili, že čím víc se svítí, tím víc musí elektrárna dodávat energie a tím více musí spálit uhlí a tedy i zamořit ovzduší. U nás máme o třicet procent vyšší spotřebu energie než na Západě. Naši ochránci ekologie nedělají nic pro snížení spotřeby energie, zato však protestují proti Temelínu, Gabčíkovu atd. Naše odborné časopisy pak přinášejí referáty o mikroelektronice, ale nikde jsem neviděl návod či reklamu na automatické vypínání osvětlení a spotřebičů.
Lidi, probuďte se!
Ing. Věnceslav Patrovský, CSc.
Obrana lidu 31.5.1990