NENÍ VODA JAKO VODA!

Pokusy ovlivňovat lidské tělo, vodu i jiné objekty magnetem jsou známy od pradávna. Přitahování drobných kousků železa magnetovcem a izolátorů třeným jantarem vnuklo osobnímu lékaři anglické královny Alžběty Gilbertovi (1540-1603) názor, že magnetovec i jantar mají "zvláštní duši". Později se stal známým léčením magnety a tak zvaným živočišným magnetismem vídeňský lékař F. A. Mesmer (1734_1815). Jeho praktiky vsak byly směsí hypnózy, sugesce a dalších jevů, které věda opomíjela plných 150 let. I když bychom mohli uvést ještě mnoho pionýrů v oblasti výzkumu magnetismu a elektřiny a jejich působení na organismy, zejména na rostliny, je podstatné, že moderní věda se začala zajímat o tyto jevy až v souvislosti s lety do vesmíru někdy počátkem šedesátých let. Avšak už od roku 1945 byl belgickým inženýrem Vermairenem sledován jiný jev: voda, která prošla magnetickým polem neusazovala totiž tvrdý kotelní kámen, ale jen jemnou sraženinu vápenatých solí, ta šla poměrně snadno z kotlů a potrubí odstranit.

Tak se zrodila takzvaná magneticky upravená voda; úvodně nesprávně někdy nazývána magnetická. Údajně měla i další příznivé vlastnosti, například měla urychlovat tvrdnutí betonu, zvyšovat výtěžek flotace, zrychlovat krystalizační procesy a sedimentaci kalů a naposled i zvyšovat výnosy rostlin. Bohužel výsledky získané na různých pracovištích byly někdy rozporné, žádaný efekt byl malý nebo žádný, ačkoli za jiných okolností se efekt výrazně projevil. Dnes již víme, že tyto rozpory byly způsobeny odlišným způsobem práce, odlišným druhem přístroje a také kvalitou vody. Výzkum působení magnetických a elektrických polí na organismy a vodu probíhal v poslední době v USA, Japonsku, SSSR, u nás, ale porůznu i jinde. 

V roce 1975 se objevila tzv. polarizovaná voda, která, jak se zanedlouho ukázalo, má poněkud jiné vlastnosti, než původní magneticky upravená voda. Tato polarizovaná voda vzniká průchodem proudu vody stejnosměrným magnetickým polem, ale vzniká i působením elektrických výbojů a ultrafialového světla. Má neobyčejně příznivý vliv na klíčeni semen, růst rostlin a výnos hospodářsky důležitých plodin. Na rozdíl od vody magneticky upravené však téměř nemá vliv na omezení vápenatých inkrustací. Aktivní složkou polarizované vody jsou stopy peroxidu vodíku, volných radikálů a pravděpodobně i zvýšení koncentrace záporných iontů. Přesné odlišení těchto složek zatím není možné, víme však bezpečně, že stopy peroxidu i záporné ionty a volné radikály mají značné biologické účinky. Vznik těchto složek lze vysvětlit i prokázat magnetohydrodynamickým jevem. Tento jev byl před časem využit pro magnetohydrodynamické generátory, kde mezi póly silného magnetu proudí žáruvzdornou trubkou ionizovaný plyn. V magnetickém poli se kladné i záporné ionty odklánějí o 90° od původního směru, ale opačným směrem do místa, kde jsou umístěny elektrody, z nichž lze odebírat elektrický proud.

Zcela stejné poměry však nastávají, když takovým magnetickým polem proudí voda. Ta, jak víme, je z malé části také disociovaná v ionty. Na jedné straně se v reakčním prostoru hromadí záporně nabité hydroxylové ionty OH, které spolu reagují za vzniku peroxidu vodíku a uvolnění elektronů. Tato reakce je ale umožněna tím, že na opačné straně reagují kladně nabité vodíkové ionty s rozpuštěným kyslíkem a elektrony.

O existencí podobných reakcí se můžeme přesvědčit nejméně dvěma způsoby. Jednak v protilehlých místech, umístíme-li elektrody kolmo na směr magnetických siločar, naměříme při průtoku vody elektrické napětí řádu milivoltů. Rozdělíme-li potom výtokový prostor tak, abychom mohli odvádět zvlášť vodu z "anodového" a "katodového" prostoru a použijeme-li tuto vodu pro zkoušky klíčeni (nejlépe hrachu) popřípadě pro normální zalévání, zjistíme, že stimulační účinky má voda jen z "katodového" prostoru, tedy tam, kde předpokládáme vznik peroxidu a elektronů. Tak lze tedy právem mluvit o "živé" vodě. Lze jenom litovat, že praktické využití tohoto jevu vlivem laciné senzační propagandy a bez znalosti podstaty věci bylo poškozeno a oddáleno. K dosažení uspokojivého účinku je totiž třeba dodržet určité parametry přístroje jak při výrobě, tak při provozu, například rychlost průtoku vody a uspořádání vnitřního prostoru. Proto je u nás příslušný přístroj přihlášen jako vynález (AO 196 027 a PV 2619-79). K prověření funkce bylo nutno provést stovky pokusů a měření, především klíčením hrachu. Podle nových zkušeností lze dosažené výsledky shrnout asi tak, že polarizovaná voda zvyšuje klíčivost semen o 20 až 50 % a vzrůst a výnos rostlin při pravidelném zalévání o 50 až 200 %. Průměrně lze získat dvojnásobné množství například kopru, ředkviček, kedluben atd. Podstata tzv. magneticky upravené vody však zatím není příliš jasná. Jisté je, že má-li tato voda zabraňovat tvorbě vápenatých usazenin nebo zvyšovat tvrdost betonu, musí na rozdíl od polarizované vody projít střídavým magnetickým polem. Na základe některých fyzikálně chemických změn se domníváme, že voda se zde dočasně štěpí na nižší asociáty, že dochází k tzv. paramagnetické jaderné rezonanci a konečně že magnetické pole působí přímo na hydrataci rozpuštěných solí.

Perspektivy využití obou druhů aktivovaných vod jsou zcela jednoznačné. Magneticky upravená voda vzniklá působením střídavého magnetického pole (a která by se lépe měla nazývat vodou rezonanční) má značný vliv na krystalizační procesy a povrchové jevy. Polarizovaná voda vznikající stejnosměrným magnetickým polem má zase značné biologické účinky, zatím spolehlivě vyzkoušené na rostlinách. Pro další výzkum je třeba použít přístroje, které vyrábějí převážně tu či onu vodu a prověřit znovu informace, které se objevily již dříve a někdy jsou vzájemně i v rozporu. Tak například pro vznik rezonanční vody není prý vůbec vhodný síťový kmitočet 50 Hz, ale mnohem nižší 8 až 16 Hz, což vylučuje použití elektrické sítě a při použití permanentních magnetů musí být dodržena určitá průtoková rychlost. Tato voda prý může odstraňovat močové a ledvinové kamínky, ale podle jiných zpráv má však při delším pití nepříznivý vliv na ledviny a střevní flóru. Použití polarizované vody v zemědělství zvýší výnosy až o 150 %, ovšem jen při pravidelném zalévání a nejlépe ve skleníku, kde vyloučíme vliv deště. Ovlivnění krystalizačních procesů se projevuje příznivě nejen ve snadném odstraňování vápenatých a železitých inkrustací, ale i ve zvýšení pevnosti betonu nebo sádry. Bohužel tyto vlastnosti jsou dosud málo kontrolovatelné a reprodukovatelné. Je to zaviněno nedostatečnou znalostí mechanismu celého procesu, který, jak víme, je dost komplikovaný a závislý na různých podmínkách. Existují však i tzv. akratotermy, což jsou přírodní léčivé vody, jejichž léčivý účinek nelze vysvětlit obsahem solí, radioaktivitou, ani stopovými prvky. Akratotermy také podporují vzrůst rostlin a domníváme se, že jde vlastně o přírodní polarizovanou vodu, vzniklou magnetickými horninami. U nás je takovou akratotermou pramen v Jánských lázních. Příznivé biologické účinky polarizované vody přisouzené záporným iontům a peroxidu vodíku nejsou žádným překvapením, neboť příznivý vliv záporných iontů na organismy popsali již Čiževski, Dessaer, Geitel a Thompson. Peroxid vodíku je stálou i když nepatrnou součástí všech živých organismů, kde vzniká oxidačními reakcemi. Aby jeho koncentrace zůstala na neškodné úrovni, o to se starají enzymy kataláza a peroxidáza. Jako zajímavost uvádím, že jeden druh střevlíka používá koncentrovaný roztok peroxidu jako "chemickou" zbraň. Rezonanční a polarizovaná voda byly v podstatě objeveny na základě různých starých dílčích poznatků, zejména z doby Mesmerovy. Mesmer měl totiž se svým "živočišným" magnetismem částečně pravdu, právě tak jako Galvani s "živočišnou" elektřinou. Málo se také ví, že pojem šarlatán vytvořil nepřímo Mesmer tím, že nosil plášť šarlatové barvy. Mělo by nám být tedy poučením, že nevhodná stará terminologie a podivné praktiky zdaleka ještě nejsou indikátorem nesmyslů. Úspěch objevů a vynálezů, jak plyne z historie, bývá sporadický, což je způsobeno mnoha faktory: nevhodnou prezentací v nevhodný čas a na nepravém místě, malou chybou původce i následovníků, - zkostnatělostí soudobých vědců a odpůrců, závistí a zlobou, ale i pochybnou propagací. Čtenáři T 80 si podle obr. 3 mohou vyrobit jednoduchý přístroj na polarizaci vody (ovšem jen pro soukromou potřebu). Trubice z PVC o průměru asi 20 mm se uprostřed nahřeje nad plamenem až změkne a stiskne se mezi dva kotoučové magnety tak, aby po zchladnutí uvnitř zůstala mezera asi 2 až 3 mm. Vnější plocha se pak zarovná pilníkem, nasadí se magnety opačnými póly k sobě a zajistí železným třmenem, nebo alespoň gumou, provázkem a epoxidem. Pro posouzení účinku je vhodné jeden květináč či záhon zalévat obyčejnou vodou, druhý touto polarizovanou vodou, nejméně jednou denně.

	Rozdíl mezi mrkví zalévanou obyčejnou vodou (vlevo) a vodou polarizovanou (vpravo).
Kopr zalévaný obyčejnou vodou vlevo dal po šesti týdnech 38 g WM*, zalévaný polarizovanou vodou 93 g. Jednoduchý návod na polarizaci vody.	.

Ing. Věnceslav Patrovský, CSc.

T 80, č. 4, roč. 1980