Co je to, když se řekne "neologismus"  

S tímto slovem se čtenáři ani zájemci o paranormálno zřejmě nesetkali, jenže to slovo označuje NOVĚ vytvořené termíny a pojmenování, od badatelů, objevitelů i praktiků, někdy velmi svérázných. Podívejme se nejprve do knihy MEZI VĚDOU A NEVĚDOU od N. Blažka (Kontakt 1978). Autor je PhDr. a podle toho kniha vypadá. Pro svoji kritiku si vybral tři zapomenuté fantasty a to pana Neuperta, který věřil, že je zeměkoule dutá a uvnitř obyvatelná, dále pana Haleizova, který kdysi zjistil, že všechno závisí jen a jen na barvě a konečně pana A. Poea, který jediný je více lidem znám, jako pisatel klasických fantazií. 

Nebudeme se zde zabývat hlubokomyslnými úvahami pana Blažka, který nesčetněkrát cituje sám sebe, klade důraz na podružné věci a hlavní věci mu unikají. Nejvážnějším nedostatkem je, že si ke kritice vybral tři „oběti", na které si dnes téměř nikdo nevzpomene, a že si nevybral skutečně fundované soupeře, o nichž jsme se již v Mediu párkrát zmínili. Nás ale zajímá, že na str. 124 svého díla se PhDr. Blažek dovolává jakéhosi Gardnera, který charakterizuje pseudovědce pěti rysy: 1) považuje se za génia 2) své kolegy považuje za ignoranty, 3) je přesvědčen, že je diskriminován, 4) má sklon napadat právě největší vědce, 5) píše složitě a razí nové pojmy - NEOLOGISMY. Je jasné, že tyto vlastnosti lze přisoudit komukoliv, kdo nechce s vlky výt, vybočuje z řady a neuznává přežité věci. Každý z těchto bodů se hodí jak na paranoika, tak na skutečného génia, je to jen věc pohledu. Mohli bychom uvést přemnoho příkladů z historie objevů a vynálezů, kde tyto charakteristiky byly zcela spravedlivě na místě a těžko lze nalézt případy, kdy tomu bylo naopak. Blažek razí sám nový pojem, neologismus - místo pseudovědec užívá termín podivín. Tím ovšem může opět být .kdekdo koho tak opuncuje okolí, ať již jde o samotáře, který sbírá brouky, vynálezce perpetum mobile nebo o někoho, kdo nechce být stádovým tvorem. Pan Gardner a zřejmě i pan Blažek vymyslili ty důvody, aby si zdůvodnili, že oni sami nebyli schopni nic vymyslit. Proto tedy ti, co něco vymyslí, musí být v nemilosti a naše země je proslulá tím, že naši vynálezci museli hledat štěstí v cizině. Někteří vědci, kteří rovněž nikdy nic kloudného nevymysleli, vymysleli alespoň to, že se vteřina bude jmenovat sekunda, kysličník oxid, nebudete vážit 8O kg, ale budete hmotit 80 kg, nebudete chodit do lesa, ale do množiny stromů atd. Ale vážněji - některé termíny v minulosti vznikly spontánně, neuváženě nebo
prostě nikoho nenapadlo něco lepšího. Tak parapsychologie je právě tak nevhodný termín jako teploměr, protože to není nic proti psychologii a teploměr neměří teplo, ale teplotu, a proto by se měl nazývat teplotoměr. Termín by měl odpovídat charakteru objektu, či nauky a nikoliv být vizitkou pro seberealizaci, pochybnou originalitu i nevědomost podstaty. Tak nahrazení vteřiny sekundou je trapné, právě tak jako propagace množin. Co se týče termínu v paranormálních jevech, byl jim věnován článek v Mediu č. 4/92 (distanční biofyzika). 

Z dalších termínů lze poznamenat, že PROXIMITA navržená pro léčitelské metody (Bradna) je odvozená od přibližování, což ovšem není šťastné pojmenování. Slovenský psychiatr G. Solár zase neuznává termín ALTERNATIVNÍ MEDICÍNA, protože léčitelské metody nejsou plnohodnotnou náhradou normálního léčení. Pokud by byly prokázány částice myšlení MENTIONY, vyvolaly by dvoj-
smyslnost v anglosaském světě, protože mention znamená zmínku a mentioned, nikoliv pokropený mentiony, ale zmíněný. Termíny proutkařství, biolokace a bioindikace se vzájemně nevylučují, ale poslední dva termíny jsou používány i v biodiagnostice. Podstata léčitelství spočívá v předávání energie mezi léčitelem a pacientem hlavně působením svalů a tak termín ENERGOMYOTRANSFER je zcela na místě. Autor t.č. sám zavedl termíny POLARIZOVANÁ voda, generátor náhody - RANDOMIZER, ovlivnění pohledem - PEER EFEKT. I když vliv magnetického pole na vodu není jednoduchý, termín celkem odpovídá protože voda se aktivuje stejnosměrným magnetickým polem. Termín randomizer používali ojediněle i jiní autoři a je to rozhodně libozvučnější než počešťovat na náhodník (random=náhoda). Ovlivnění pohledem je sice pro někoho překvapující až nesmyslné, ale jednak bylo naznačeno již Turlyginem (oční paprsky), jednak jeho realitu prověřilo víc jak deset let. Jde o zkratku z POWER EYES EMITTING RADIATION - síla vysílaná očima. Kromě toho anglická peer znamená proniknout pohledem, vtlačit se apod. 

Takže pro charakteristiku pseudovědců a vědeckých podivínů pana Gardnera a Blažka platí to, co pro jiné obvyklé termíny - dvojznačnost a úhel pohledu. Je-li někdo dobrý nebo citově založený, zdaleka to nemusí být kladná vlastnost a právě tak nový termín - neologismus, či pocit křivdy a kritika pánů „nadkolegů" vydávajících se za významné vědce zdaleka není charakteristikou pseudovědce.

Rostislav HROCH

Médium č.8, 1992