Můžeme se chránit před nebezpečným zářením ?

»Spím s ročním dítětem v místnosti, kde je zvenku zabudován do zdi rozvod elektriky celého domu. Zdi jsou slabé a otvor je dosti hluboko vysekán, takže slyším, když se hodiny vypínají. Dále mám v místnosti pračku a vysavač, ty však nejsou připojeny do sítě. Ráda bych věděla, do jaké míry je vše škodlivé a mohu-li i nadále v této místnosti spát. Také prosím o adresu proutkaře, který mi určí v bytě geopatogenní zóny.« 

Dopis paní Šimkové z Děčína jsme, spolu s dalšími, v nichž žádáte o rady, jak se chránit před některými škodlivými vlivy prostředí, předali ing. V. Patrovskému, který se těmto problémům léta věnuje.

MŮŽEME SE CHRÁNIT PŘED NEBEZPEČNÝM ZÁŘENÍM?

Ve své knize Od magie k biotronice a několikrát i v různém tisku jsem zveřejnil poměrně jednoduchý způsob zjišťování geopatogenních zón (dále GPZ) a elektromagnetického smogu (EMS) pomocí tranzistorového přijímače. Bohužel většina lidí, hlavně čtenářů časopisů jako REGENERACE, dává přednost senzibilovi s virgulí. Je to možné, ale pokud vzápětí provede kontrolu jiný proutkař, nezřídka se jeho nález značně liší od prvního. Použití rádia je sice objektivní, ale může být zatíženo stejnou chybou jako detekce virgulí, totiž odrazy škodlivého záření od stěn. Nicméně podstatný je nález, kde zóna působí, a nikoliv odkud vyvěrá. Pro čtenáře snad bude zajímavé uvést několik mých zkušeností, které ovšem byly později doplněny řadou fyzikálních měření. Na podzim 1990 jsem se aktivně účastnil semináře Psychotronika a parapsychologie ve Svratce. Seděl jsem u dlouhého stolu a při chůzi o přestávce mě značně bolela kolena. Tg se opakovalo i podruhé, když tu jsem si všiml, že někdo položil na zem kaštanové listí s tím, že zde vede dráždivá zóna. Potřetí jsem si sedl o kus dále mimo stůl - a o další přestávce kolena nebolela. Mé rádio reagovalo na toto pásmo vrčením. Později seděla na stejném místě mladší žena (asi 30 let) a na moje dotazy sdělila, že nic necítí. To potvrdilo skutečnost, že na GPZ a EMS jsou citliví především starší lidé, kteří podléhají meteorotropním vlivům (změna tlaku, bouřka), ale i děti. Lidé středního věku jsou proti těmto vlivům odolní, což však neznamená, že je mohou snášet trvale bez následků.

Tento kurs mi poskytl ještě další zajímavou zkušenost. Ing. V.M. nalezl v místnosti na jiném místě zónu a tvrdil, že ji vymaže rukou. Kdyžto udělal, vyběhl přeochotný starší proutkař a hned dokazoval, že zóna je skutečně vymazaná, což byl ovšem nesmysl, autosugesce. Ta hraje při detekci podstatnou roli. Kontrolující senzibil nesmí předem nic o charakteru místa vědět. Právě tak byly nesmyslné kaštanové listy, které v žádném případě nemohou zónu stínit.

VŠE RADĚJI VYPNOUT

Naši čtenáři poukazují zejména na obavy ze škodlivého záření, šířícího se od elektrických vodičů a spotřebičů. Německá firma Vogele (Magstadt) již delší dobu nabízí dvojpólové vypínání bytové elektrické sítě. My to můžeme realizovat hlavním vypínačem u elektroměru, čímž ovšem vyřadíme ledničku i noční lampu. Pokud by to vadilo, vedeme elektrické vedení noční lampy směrem od postele. Máme-li vedení ve zdi za pelestí za hlavou, potom je nutné stínění sololitem obaleným hliníkovou fólií, která ale musí být uzemněna, a to na trubku či těleso ústředního topení. Pokud máme u postele rádio na síť, vypojujeme je na noc ze zásuvky. Elektrické digitální hodiny umístíme co nejdále od postele, i když je ale spotřebič vypnut, šíří se škodlivá energie po druhém vodiči. EMS lze snadno dokázat tranzistorovým přijímačem vyladěným na začátek středních vln, nejlépe nějakou slabou stanici. Chodíme po bytě, přijímač natáčíme a přibližujeme ke stěnám, vypínačům a zásuvkám. V přítomnosti nežádoucího elektromagnetického pole se ozve vrčení.

Radioamatéři si mohou zhotovit detektor podle schématu. Musí být montováno do kovové, dřevěné či bakelitové krabičky, plastiková je zcela nevhodná. Před detekcí se potenciometrem P nastaví utlumení svitu obou svítících diod. Po přiblížení anténky A (asi 10 cm drátu) k vypínačům, zásuvkám, zdi atd. se obvykle rozsvítí červená dioda, při silném poli obě diody. Přístrojkem lze dokázat i nevhodnost prádla a svetrů, které se otěrem elektrizují apod. Týž přístroj detekuje i GPZ, ale není vhodný, protože má určité zpoždění a je méně citlivý.

PODSTATOU GPZ JE TAKÉ ZÁŘENÍ

Zatímco EMS je způsoben nežádoucími elektromagnetickými poli, naindukováním rušivých kmitočtů, včetně místního vysílače, GPZ jsou přírodního původu a nalézáme je především venku. Stromy nad GPZ na podzim dříve žloutnou a opadají, peckoviny a jabloně málo rodí, na kmenech zejména bříz a buků se objevují nádory a větve se kroutí. Užitkové rostliny dají malou úrodu, plody bývají malé a deformované, proto je detekce GPZ důležitá pro zahrádkáře a agronomy. GPZ se však mohou vyskytovat i v bytech, zejména v přízemí a v blízkosti vody. Objevují se však kupodivu i ve vyšších poschodích, což patrně souvisí s tím, že částečně pocházejí z kosmického prostoru. Podstatou GPZ je neutronové zemské (a patrně i kosmické) záření, které sekundárně způsobí vznik škodlivých kladných iontů. 

Neutronové záření vzniká v zemské kůře, je velmi slabé a neutrony mají ohromnou rychlost, takže organismům nevadí. Jakmile projdou vodní impregnací, vrstvou nafty či oleje, jejich rychlost se zpomalí, zbrzdí a tyto pomalé (také tepelné) neutrony již organismy poškozují. Zpomalování až pohlcování neutronů látkami obsahujícími vodík (tedy vodou, naftou, parafinem) objevil roku 1934 italský fyzik E.Fermi. Z této skutečnosti plyne, že GPZ lze obtížně stínit. Bylo by možné použít několika vrstev PVC či vody, což ovšem lze v pokoji těžko realizovat. Molitan se bohužel nehodí, a tak musíme trochu experimentovat. Slabší vrstva PVC může zbrzděním tok neutronů zvýšit, jistější je vždy vrstva silnější. Pokud nemůžeme posunout postel, kombinujeme sololit s uzemněnou hliníkovou fólií a s PVC.

GPZ i v bytě lze prokázat virgulí a následnou verifikací radiopřijímačem, který tentokrát naladíme na vysílač na rozsahu VKV, dnes hlavně 88-108 MHz. Anténa se vysune na polovinu a skloní v úhlu asi 45 stupňů. Zvolený vysílač nesmí mít v místě tak silný signál, že je dobře slyšet i při zcela zasunuté anténě, ale ani příliš slabý. Přijímač držíme co nejdále od těla a zvolna procházíme zahradou nebo bytem. Nad GPZ příjem zeslabí, vysadí nebo se dokonce ozve jiná stanice. (Upozorňuji čtenáře z Prahy, že VKV vysílače jsou zde dosti silné a asi těžko použitelné. Můžeme zkusit i starý rozsah 66 - 76 MHz, pokud se nám tam něco ozve.)

Že jsou GPZ vyvolány pomalými neutrony je známo již od šedesátých let, ale jak vědátoři, tak »skalní« praktici tuto skutečnost ignorují a stále si vedou své. Právě tak se vždy vyskytlo mnoho spekulantů, kteří často za nemalý obnos nabízeli odrušovače zón, aniž by cokoliv věděli o jejich podstatě. Ani němečtí vědci (Betz, Konig), kteří v roce 1988-1989 inscenovali velký, leč zcela nesmyslný výzkum GPZ, zřejmě nevěděli, že záhadu objasnil již v sedmdesátých letech Jakob Stangele z Ulmu, který za pomoci prof. Berholda a dr. Ashofa zjistil, že nad GPZ intenzita záření neobyčejně stoupne, když se před detektor představí moderátor, patrně destička z parafinu, boritanu lithného apod. Inu, pan Stangele nebyl posvěcený fyzik, ale vyučený krejčí, právě tak jako Daniken hoteliér a MUDr. Souček zubař. 

Schéma detektoru kladných a záporných iontů. LED 1 je zelená, indikuje záporné ionty. LED 2 je červená a indikuje kladné ionty.

Ing. Věnceslav Patrovský, CSc.

Regenerace 1/1995