MAGNETICKY UPRAVENÁ A POLARIZOVANÁ VODA

Staří Germáni vynášeli své nemocné na kopce, aby je bohové uzdravili. V roce 1700 byla sice již známa elektřina, ale "naivní a pověrčiví" lidé si mysleli, že může ovlivnit mysl i tělo. Teprve v roce 1921 F. Desseauer sebral první správy, roku 1931 začal elektřinou léčit, ale trvalo to dalších 10-15 let, mez bylo uznáno, že nadbytek záporných iontů ve vzduchu (který je např. v lese nebo na horách) prospívá živočišnému tělu, zatímco přebytek kladných iontů má účinky škodlivé. Podobně "naivní" lidé věřili, že existuje mrtvá a živá voda, nebo dokonce, že ji lze magnetizovat rukama (1). Výzkumy z poslední doby však ukazují, že ve vodě mohou probíhat podobné pochody jako ve vzduchu a navíc některé další (2, 3). Léčivé vlastnosti některých vod byly zřejmě právem přisouzeny zvýšenému obsahu minerálních solí, kysličníku uhličitému, radioaktivitě nebo obsahu stopových prvků. Nicméně existují teplé vody, tzv. akratotermy, které mají léčivé vlastnosti; jejich původ však nelze vysvětlit výše uvedenými příčinami. Takovým akrototermálním pramenem je např. pramen v Jánských Lázních.

Magneticky upravená voda

Neseriózní články, které se objevily v poslední době v našem tisku, zaměňují pojmy magneticky upravená, magnetická a polarizovaná voda, a mystifikují čtenáře v jejich účincích. Termín magnetická voda, používaný donedávna, je zcela nesprávný a konfúzní, právě tak jako "živočišný magnetismus" a lze jej chápat jen jako metaforu. Termín magneticky upravená voda má vyjádřit vodu, která prošla magnetickým polem, aniž by však naznačoval, jakého druhu toto pole bylo. Magneticky upravená voda se zrodila jako objev belgického inženýra T. Vermairena, který zjistil, že tato voda neusazuje vápenaté inkrustace a hodí se tedy k napájení boilerů a rozvodu vody, zejména v krajích s tvrdou vodou. Výzkum fyzikálních vlastností této vody narazil však na nesmírné potíže.

Pokud byly naměřeny rozdílné fyzikální vlastnosti proti vodě obyčejné, potom spadaly do rámce pozorovacích chyb, nebo !byly protichůdné (4, 5). Jediným ukazatelem byla právě schopnost pozdržovat vy srážení vápenatých solí, avšak i zde nebyly výsledky vždy repnodukovatelné, právě tak jako když tato voda byla použita k zlepšení flotace, kvality betonu, filtrace aj. Tato voda byla v poslední době použita i pro máčení semen a stimulaci růstu rostlin, avšak s výsledky jen asi 20%. Výzkum vlastností tzv. magneticky (upravené vody ukázal přesvědčivě tyto skutečnosti:

1. Voda, která má nabýt schopnosti pozdržovat vylučování solí, popř. rozrušovat již vytvořené inkrustace, musí být aktivována střídavým magnetickým polem. Toto pole lze realizovat buď soustavou permanentních magnetů, nebo elektromagnetem napájeným střídavým proudem. Určitou roli zde hraje též frekvence střídavého proudu.

2. U této vody lze prokázat malé změny fyzikálních vlastností, např. osmotického tlaku, povrchového napětí, kapilární elevace, infračerveného spektra aj.

3. Tato voda stimuluje klíčivost a růst rostlin, ale jen v malé míře 5-20 %.

4. Podstatou jevu jsou rezonanční absorpce v molekulách vody, podobné paramagnetické jaderné rezonanci.

Polarizovaná voda

Termín polarizovaná voda se zrodil v roce 1975, a to jednak proto, že tato voda nemá schopnost zabraňovat vylučování inkrustací, jednak proto, že aktivaci lze provést nejen magnetickým, ale i stejnosměrným (statickým) elektrickým polem nebo ultrafialovými paprsky (6, 7), čímž se tato voda liší od vody magneticky upravené. Tato voda byla od počátku použita s velkým úspěchem pro stimulaci klíčeni a růstu rostlin a její vlastnosti lze shrnout do těchto bodů:

1. Polarizovaná voda vzniká průtokem stejnosměrným magnetickým polem, stejnosměrným elektrickým polem, což charakterizuje její název.

2. Tato voda nezabraňuje vylučování solí, ani nelze u ní prokázat změnu fyzikálních vlastností.

3. V této vodě lze však prokázat stopy peroxidu vodíku a volných radikálů, které jsou vlastní příčinou biologické stimulace, a to až 200%.

4. Tento peroxid vodíku vzniká magnetohydrodynamickým jevem podle reakcí:

H20 = H+ + OH' (disociace vody)
2 H+ + O* = H2O (reakce s rozpuštěným a aktivovaným kyslíkem)
2 OH' = H202 (sloučení dvou hydroxidů na peroxid vodíku)

5. V důsledku těchto reakcí má voda, která protéká kolem jižního magnetického pólu, jiné vlastnosti, než voda, která protéká kolem pólu severního.

Biologické účinky

Magneticky upravená voda má údajně rozrušovat močové a ledvinové kameny (8). Naproti tomu pokusy prováděné na morčatech ukázaly poruchy v močových cestách. Pokusy, které jsou popsány v literatuře (5) a které byly úspěšné pro likvidaci mozkového edému, využívaly však vody polarizované. 

Nejpřesvědčivější je však tabulka, udávající vliv různě aktivovaných vod na klíčeni žlutého hrachu (100 semen):

J-S bipolárně aktivovaná voda; J-J S-S mono po l ar ně aktivovaná voda (jižní pól J, severní S).

Vysvětlení, proč voda aktivovaná jižním a severním magnetickým pólem se chová rozdílně, ba možno je označit za vodu "živou" a "mrtvou", vyplýtvá z výše uvedených rovnic vzniku peroxidu vodíku. Jihopolární "živá" voda obsahuje stopy peroxidu H2O2, popř. volný radikál H02', zatímco severopolární "mrtvá" voda obsahuje patrně více radikálu H2O+ (9).

Tabulka č. 1

Tím je dáno základní vysvětlení pro chování různých druhů vod a lze tak vysvětlit i léčivé účinky vod akratotermních, když předpokládáme, že byly aktivovány průchodem magnetickými horninami. V roce 1977 autor skutečně prokázal ve vodě z Jánských Lázní stopy peroxidu. Lékaři a biologové by měli nyní věnovat svou pozornost podrobnému biologickému výzkumu působení těchto různě aktivovaných vod na živou hmotu. Bylo by např. žádoucí vyšetřit vliv na nižší organismy, baktérie, plísně, houby a dále obecný vliv na Člověka i speciální vliv na nemoci močových cest, nemoci krve, nervové, kožní a pod.

Literatura

1. Patrovský, V.: Bioelektrická aktivace vody. Čas. Lék. češ., 115, 1976, s. 737. 
2. Patrovský, V.: Vliv některých silových polí, včetně PSI pole na vodu, III. Int. Congress on Psych. Research, Tokyo 1977, p. 321. 
3. Peschka, W.: Umschau in Wissenschaft und Technik, 75, 1975, s. 152. 
4. Klassen, V. L: Rudy, 15, 1967, s. 324. 
5. Petz, R. et al.: Vliv magnetického pole na biologické a anorganické systémy. Čas. Lék. čes., 114, 1975, s. 163. 
6. Patrovský, V.: Peroxid vodíku v polarizované vodě a jeho účiniky. Symposium Vliv magnetických polí na organismy. ČVTTS-FEL-ČVUT, Praha, 11. 11. 1975. 
7. Patrovský, V.: Zahrádkář, 1975, č. 10, s. 224, 1976, č. 3, s. 56. 
8. Žert, V.: Biologické účinky magneticky upravené vody. Symposium [cit. 6). 
9. Krueger, A.: Vliv záporných iontů na růst rostlin. New Scientist, 58, 1973, s. 668

Ing. Věnceslav Patrovský, CSc.

Čas. Lék. čes., 117, 1978. č. 33