Má dr. Moody pravdu?

Je mnoho záhad mezi nebem a zemí, na které neznáme odpověď

DOSUD nevysvětlené záhady (mezi nimi UFO nebo paranormální jevy) odmítá většina vědců jako nevědecké a zcela absurdní. Jak je známo, shrnul například Dr. Moody v knize „Život po životě" - své zkušenosti s projevy lidí, kteří přežili klinickou smrt.

Bohužel, autor se nikde nezmiňuje o jevu, který je v anglosaském světě označován jako OOBE, což je zkratka pro Out of body experience — česky: zkušenost mimo tělo. O co jde: do stavu OOBE se dostávají někteří lidé autohypnózou, jiní po požití drog nebo vdechují omamné plyny či páry, a to třeba i nechtěně. Zážitky, které mají tito lidé, jsou velmi podobné těm, které popsal dr. Moody: osoba vidí neprve sebe samu na lůžku, slyší a vidí, co se děje kolem, ale nemůže navázat kontakt. Reálný svět se prolíná s jakýmsi jiným světem. Návrat do vlastního těla bývá obtížný, ale osoba je po procitnutí relativně zdravá.

To naznačuje, že vědomí se muže oddělit od těla a přinášet informace i z dalekého okolí. Na rozdíl od snů je zážitek v OOBE značně reálný a odpovídá skutečnosti, kterou lze dodatečně ověřit. Takové případy uvádí např. A. Puharich v knize „Beyond Telepathy". 

V knize „Ostrovy, strašidla a lidé" od E. Herného najdeme také příběh plný záhad: dva mladí muži cestovali po Seychelských ostrovech. Když zakotvili u ostrova Praslin, ulehli ke spánku na pláži. Za měsíční noci se oba probudili a viděli, jak k nim skáče nějaká postava. Jak se přibližovala, zvětšovala se podle zákonů perspektivy. Když je bez povšimnutí míjela, viděli, že je to starý muž v třírohém klobouku a námořnické kazajce, který skáče o berlích. Na jejich pozdrav nereagoval a brzy zmizel z dohledu. Oba mladíky, nicméně velmi zarazil fakt, že v písku nebyly vůbec žádné stopy. Když se se svým zážitkem svěřili starostovi ostrova, byl velmi zděšen a dal sloužit mši — šlo prý o Skákače a vždy, když se objeví, stane se nějaké neštěstí. Svědkové této události nebyli předem nijak informováni o existenci této bytosti ani situace nemohla navodit nějaký přelud — vše se odehrálo zcela spontánně.

Podobné příhody známe i u nás o Bílé paní. Dokazuje to snad posmrtný život nebo máme uvažovat o existenci neviditelného prostoru, kam někdy mizí i reálné osoby? O převtělování? Nevíme, lépe je však přiznat nevědomost než konstruovat nesmyslné domněnky či podobné zážitky úplné zatracovat.

Ing. V. PATROVSKÝ

??? - začátek 90. let