Mezi tajemnem a skutečností (1)

Věřit nebo nevěřit?

Věřit všemu a nevěřit ničemu jsou dva bezcenné extrémy.

Chesterton

Již jsme naznačili, že pro posouzení jevu musíme znát jeho realitu a na základě odborných, třebas jen encyklopedických vědomostí, vyloučit jevy známé. Za realitu považujeme jevy, které vidí více lidí, nejlépe nezávisle a na různých místech, nebo které byly zaznamenány i v minulosti. Známe-li realitu, můžeme uvažovat o podstatě a příčinách jevu, který nelze normálně a nenásilně vysvětlit.

Ze zkušenosti víme, že existují málo známé chemické, fyzikální, astronomické i biologické jevy, které odporují zdravému rozumu a přece nesporně existují a lze je prokázat. Z fyziky je to třeba hydrodynamické paradoxon, které nás udiví tím, že lehká kulička nebo banička vtlačení do trychtýřovitého výtoku vody není vytlačena, ale v nálevce pěkně vibruje. Chemie nás zase překvapí směsmi, které lze zapálit kapkou vody, astronomie nás přesvědčuje, že souputník Síria má hmotnost asi 60 000 krát vyšší než voda a distanční biofyzika nám ukáže, že růst rostlin lze ovlivnit rukama, pohledem i naší náladou.

Pokud tedy víme o takových neuvěřitelných skutečnostech, potom když slyšíme nějaké další nezvyklé tvrzení, které však nemůžeme ověřit, nemůžeme věřit ani nevěřit. Nemáme totiž možnost se podílet na výzkumu člověka, který propadl samovznícení, ani se nemůžeme vypravit do Nevadské pouště či k jezeru Groom Lake na základny UFO, a i když s největším úsilím a náklady uskutečníte výpravu k jezeru Loch Ness nebo do pouště Gobi, jak to realizoval např. Ing. Mackerle, pak je téměř jisté, že známou obludu ani červa olgoj chorchoj nespatříte. Podstatně méně náročné by bylo číhat na Bílou paní na zámku v Krumlově, Třeboni či Rožmberku, nebo držet s dalekohledem noční hlídky na vrcholu Řípu a čekat, že spatříte UFO.

Vidíme, že přímý sběr informací je časově, fyzicky, psychicky i finančně velmi náročné a řídí se jakýmsi podivným zákonem schválnosti, který je znám i z normálního života. Nezbývá nic jiného, než mít dostatek vhodných vědomostí a trochu štěstí při sbírání informací, které náhodně i méně náhodně (např. při čtení novin a knih) získáte. Neboť jak pravil Pasteur, náhoda přeje jen připraveným. To neznamená nic jiného, než si všimnou něčeho pozoruhodného, čeho si nevšimnou jiní a vyvodit z toho důsledky. Tak z nesrovnalostí chemického rozboru byly objeveny prvky lithium, germanium a krypton a z nesrovnalostí pohybů planety Uran byla objevena planeta Pluto.

 Léto 1996