Lékaři a léčitelé

Článek s tímto nadpisem vyšel v ZAZ č. 5/96, ale v poněkud zakukleným nadpisem 'Výzva' i v ZAZ 1/94 a 'Výzva, ale komu?' také v ZAZ 2/94). V prvním případě se E. Suttnerová přimlouvala za úzkou spolupráci lékařů a léčitelů, ve druhém případě ing. V.P. vysvětloval, že by to jistě bylo záslužné, ale z důvodů zcela rozdílných názorů a hlavně šarlatánského přístupu mnohých léčitelů (přiznejme že výjimečně i lékařů) a jejich nízkých znalostí taková spolupráce není možná.

Ve zmíněném článku je uvedeno několik otřesných léčitelských doporučení, jako koňský koblížek na bolavé koleno, pití moče, zrakové koncentrace na určitý obrazec (proti bolení zubů nebo na hubnutí) a zejména biodiagnostika ing. Janči pomocí pendlu nad kotoučkem a vepsanými názvy nemocí, stopových prvků, léčiv apod. Této "metodě" věnoval ing. Janča ve své knížce Psychotronika pro každého asi třetinu knížky.

Každý lékař i soudný psychotronik (tato metoda nebyla nikdy v psychotronické literatuře zveřejněna!) na první pohled vidí, že zde nemůže dojít k žádné interakci (na rozdíl od reakce nad GPZ nebo poblíž těla) a výsledek je dán autosugescí, podvědomou reakcí na zaslechnutou informaci a kromě toho pendl ukazuje i na opačnou stranu, takže si "pacient" může vybrat. Soudný člověk usoudí, že kdyby to fungovalo aspoň na 90 %, že právě v dnešní době bychom nepotřebovali lékaře a snad ani lékárny a léčili bychom se třeba jen bylinkami (nic proti nim nemám).

Člověk by řekl, že autor po nějaké době přijde na nesmysl, který napsal nebo věnuje pozornost kritice. Jenže zmíněnou knížku dodnes nabízí jisté nakladatelství a časopise Renegerance č. 12/1996 se dokonce objevil "vánoční dárek" pro samoobslužnou diagnostiku v podobě mohutného půlkruhu. Podobně je dosud propagován přístrojek Egely Wheel, který má měřit vaši bioenergii a naivisty oslňuje blikáním 24 svítících diod. Prodává se, tuším, za 2500 Kč, jenže nereaguje na bioenergii, ale na teplotu ruky, která ve vhodné poloze vytvoří mikroproudění. To bylo prokázáno na jednoduchém zařízení již v r. 1974 a zveřejněno ve vědě a technice mládeži č. 12. Je neuvěřitelné, že přístrojek dostal v Ženevě bronzovou a v Pittsburgu dokonce zlatou medaili! Američané jsou značně naivní, o čemž svědčí i to, že ještě v osmdesátých letech věnovali na výzkum Kirlianovy elektrografie 145 000 dolarů, ač v té době bylo o ní téměř vše známo.

Mohl bych uvést řadu dalších příkladů, ale mám za to, že pro myslícího čtenáře je zřejmé, že takové metody jsou lékařům cizí. Proti článku v ZAZ č. 5/96 nic nemám, snad jen to, že v podstatě toho mnoho neříká a mělo by být uvedeno, že léčitel si může své schopnosti ověřit vlivem na rostliny.

Ozývám se jednak proto, abych oživil pro čtenáře ony šarlatánské metody a dále proto, že na článek v ZAZ č. 2/94 reagoval ing. Vogel a R. Baloun a neomaleně se zlobí, že pisatel se dotkl pochybnosti o homeopatii a zdůrazňuje magnetoterapii. První se domnívá, že když má někdo titul CSc, že musí homeopatii uznávat a souhlasit s každým nesmyslem. Druhá zase dělá přednášku o ředění a ohání se Avogadrovým zákonem, který s tím nemá co dělat, ale naopak se uplatňuje zákon Guldberg-Waageův, o němž nemají oba kritici ani ponětí. Ostatně už dávno zmizela tabulka na domě jedné lékařky, kde nabízela léčení homeopatií, v ulici, kde bydlí autor tohoto článku.

Je ovšem trapné, že homeopatii podlehlo mnoho lékařů. Oby pánové, aby se vetřeli v přízeň redakce, používají známý trik - pochválí redakci ZAZ a obětavé léčitele a lékaře. Kdo by odolal? Ing. Baumgartl si také neodpustil kritiku článku v ZAZ č. 2/94, ale zaslal ji jednomu dopisovateli ZAZ, aby ji doporučil. Ten ji však předal někomu jinému. Ing. Baumgartl, ač Jančovy knihy nečetl, zastával se jich. V jeho větách se často objevují slova jako "je možné", "není vyloučeno" atd. Jinými slovy, jde o nepodložené spekulace, neadekvátní příměry nebo špatnou interpretaci. To připomínám proto, že se ing. Baumgartl ohnivě obhajuje v ZAZ č. 5/94. Zde připomínám obecně platnou zásadu, že diskutovat je možné jen o tom, co lze objektivně prokázat, anebo alespoň ukázat na silné indicie. Pokud se mluví o neviditelných kruzích, vypadá to, že autor je nemůže zviditelnit a proto zviditelňuje alespoň sám sebe. jeho nářky, že ho kritici označují za fantastu atd. jsou zřejmě oprávněné, i když mnozí kritici svou kritiku neumějí doložit.

Již Agricola poznal, že nad geopatogenními zónami na jaře taje rychleji sníh. Ing. Baumagrtl by si tedy měl také něčeho podobného všimnout a nezveřejňovat něco, co není dobře prokázáno. Ono totiž i to, co je dobře prokázáno, se těžce ve vědeckém světe uplatňuje, pokud není autor členem slovutné organizace.

Ing. Věnceslav Patrovský,CSc.


1997