Poznámky k článku L. Kukly „Člověk a vesmír“

Úvah a článků o poměru člověka a vesmíru se již objevilo mnoho a to jak od astronomů a vědců, tak od méně informovaných myslitelů, např. Medium č. 8/92 - Vesmír v nás, M. Burda - Úvaha o jednotě vesmíru, A. Němčík aj. Jejich společným znakem jsou různé omyly až fantazie, což se týká i článku L. Kukly a jeho podivného dělení vnímání, např. Fraunhoferových čar. Zřejmě nezná jejich podstatu a neví, že jde o absorpci určitých vlnových délek parami téhož prvku a na tomto jevu je založena tzv. absorpční plamenová fotometrie, která samozřejmě není nic subjektivního. Mystika a intuice mají málo co společného. Intuice není nic jiného než podvědomé vyhodnocování určitých vztahů mimoděk zachycených v nedávné době. Ovšem toto vyhodnocování probíhá zejména v relaxaci a možno říci, že při naskočení rytmu alfa, tedy i v dřímotě. V takovém stavu Mendělejev sestavil svoji tabulku prvků, Kekulé strukturu benzenu, Bohr model atomu atd. To ovšem předpokládá určitou odbornou fundovanost, jak to vyjádřil kdysi Pasteur, že náhoda přeje připraveným. Henri Poincaré pak tvrdí, že rozumem zkoumáme, ale intuicí objevujeme. V určitých případech lze intuici ztotožnit s vnuknutím nebo inspirací. První termín je starší, má jakýsi náboženský charakter a můžeme se zařadit varovné sny, zatímco druhý termín spíše naznačuje, že nápad přišel zvnějšku a v připravené mysli vytvořil analogii či možnou souvislost.

Inženýr Brown měl kdysi projektovat most přes řeku Twid. Trápil se s tím téměř celou noc a když ráno vyšel do zahrady, spatřil třpytit se pavučinu. Hned dostal nápad a tak se zrodil zavěšený most. Intuice není nic mystického a doporučuji k prostudování knihy Ponomarev: Duševní život a intuice, Orbis 1972, dále Selye H.: K záhadám vědy, Orbis 1975 a V.P.: Od magie k biotronice, str. 26, aj.

Ing.V. Patrovský, CSc.

1996