Kritické připomínky k literatuře a výzkumu paranormálních jevů

Je známo, že cesta objevů a vynálezů byla a je vždy dlážděna omyly, nevhodným nadšením, ale i nevhodnou kritikou. Pokud se nakonec objev či vynález prosadí, potom díky houževnatosti jedinců, vhodné době a příznivým okolnostem. Z historie známe mnoho polemik, nichž je asi nejznámější odsouzení existence meteoritů francouzskou Akademií věd, ale i spory o galvanickou elektřinu, vývojovou teorii a dnes třeba o UFO a aktivovanou vodu.

Abych nezačínal hned paranormálními jevy, ukáži napřed na naprosto nedostatečnou znalost chemie v oborech čistě chemických. V r. 1963 vydalo SNTL Příručku fotometrické analýzy od čtyř autorů, chemiků. Bylo tam možno nalézt perličky jako že ruské olovo je i české olovo, zatímco znamená cín, roztoky které nelze připravit, protože se látka při udané koncentraci nerozpouští, doporučenou extrakci sloučeniny, kterou však nelze extrahovat atd. V překladu knihy Buňka a život, kterou vydal Orbis v r. 1976, najdeme asi 23-krát, že organizmy a tedy i člověk zpracovávají uhlovodíky, což je benzín, parafín, nafta apod. Nesmysl vznikl špatným překladem německého Kohlenhydrat, což je uhlovodan, nověji glycid, čili cukr. BV r. 1984 zase vydala bratislavská Alfa překlad knihy V.I. Klassena Magnetizácia vodných systémov. I zde množství chyb padá na překladatele, například destilovaná voda z vodovodu, záměna vápníku s draslíku, protože kalcium a kalium jsou pro někoho totéž, neurotropní léčiva byla přeložena jako neutronová a byl vytvořen nový druh živočicha mořské morče. Rusky se totiž morče řekne morskaja svinka, německy Meerschwein a nikdo neví, proč je to mořské prasátko a v angličtině guinejské prasátko; překladatel vytušil, že jde o morče, ale přidal že o mořské.

I překladatelé musí být odborníci a znalosti si doplňovat u odborníků. Karel Čapek, když psal Krakatit, to určitě dělal, protože by jinak nemohl vědět, že existuje ozonid benzenu. Ne tak novodobí literáti, z nichž jeden byl sice strojař, ale tři spisovatelé, kteří se nám snažili namluvit jak alchymisté podváděli důvěřivé feudály. Podle jednoho byl do roztaveného olova nenápadně vhozen kousek zlata, podle druhého se olovo míchalo stříbrnou tyčinkou, v jejíž dutině bylo ukryto zlato, které do olova vypadlo, další mluvil zase cosi o dvojitém dně z lehko tavitelné slitiny. Nikdo z nich však netušil, že píše nesmysly, neboť nejen zlato, ale i stříbro se v olovu nerozpouští a klesá ke dnu a má i jiný bod tání než jeden z nich udal. A protože alchymie již patří do paranormálna, dostali jsme se konečně ke kýženému tématu.

S pendlem se vydováděl jistý inženýr u Ostravy, který nad kotouči, v jejichž výsecích  byly napsány nemoci, vitamíny a nedostatkové prvky, určoval co a jak, takže lékař byl vlastně zbytečný včetně ministerstva a ministrem s příznačným jménem Rubáš. Pendl v rukou citlivce ovšem reaguje, ale přes nervový systém a tam, kde skutečně může dojít k interakci, tj. například nad GPZ nebo u pacientova těla. Týž autor  pak ve své knížce snesl řadu dalších kuriózních tvrzení. Hned v úvodu říká, že se necítí být psychotronikem, - proč ale tuto knihu napsal? Také tvrdí, že dříve co nebylo marxistické, to nebylo vědecké, což ovšem není pravda, neboť z vlastní zkušenosti vím, že nikdo nikoho nenutil, aby do odborné práce cpal Lenina a Marxe. Ba dokonce v psychologii, vydané v r. 1956, jsem našel o Marxovi jedinou, ale rozumnou a nepolitickou zmínku! A do třetice, autor tvrdí, že chtít, aby pokusy byly reprodukovatelné je prý čirý nesmysl. Oběma tvrzeními si tak vytváří precedens, že ač se necítí být psychotronikem, musíme mu věřit, ať to dopadne jakkoli a také proto, že to není marxistické. Skutečně logická gymnastika!

Témuž autorovi nedávno vyšla další otřesná publikace, která tentokrát pojednává o stopových prvcích důležitých pro rostliny a pro člověka. Prostý člověk, neznalý chemie, je ohromen tím, že určité rostliny obsahují takové prvky jako germanium, erbium, lanthan, hafnium, zirkonium, wolfram aj. Velmi se podivuje, že v bramborách bylo chemickou analýzou nalezeno jen železo, válník, hořčík, zatímco virgulí jistá německá dáma nalezla zlato, vizmut, arzen a fosfor! Analytická chemie je tedy k ničemu, zahoďte drahé přístroje, nám stačí virgulka a pendl! Leč šarlatány lze snadno usvědčit. Například tím, že rostliny mohou obsahovat jen takové prvky, které obsahuje půda, na které rostou, že takové prvky jako hafnium a zirkonium se vždy vyskytují spolu a konečně nejabsurdnější perlička – autor vyčleňuje rostliny, které obsahují uhlík, vodík a hořčík.

Tragikomické je, že všechny organické hmoty a tedy i rostliny ten uhlík a vodík obsahují, vodík je také ve vodě (11,1 %) a hořčík je nedílnou součástí zeleného barviva rostlin – chlorofylu. Může snad být ještě přesvědčivější důkaz autorovy neznalosti? Je ovšem otřesné, že taková tvrzení pustí redakce do tisku. Odbornost nezávisí na používání cizích výrazů a matematických vzorečků, ani na kreslení pofiderních chlívečků nebo odvolávání se na Marxe a Engelse. Odbornost závisí na znalosti věcí, které jsou dávno mimo diskusi, jako že třeba uhlík a vodík jsou ve všech rostlinách, že zlato se rozpouští v olovu nebo že na život na Zemi působí především Slunce a Měsíc, ale nikoli hvězdy. Svobodné slovo přineslo před časem rozsáhlý seriál o astrologii, kde o vlivu Slunce však nebyla ani zmínka. Homeopat, když už nevědí kudy kam, vysvětlují, že účinná látka není sice dokazatelná, ale že zanechala informaci. Ani je nenapadne aby nám řekli kde je tato informace zakódovaná – prostý lid i naivní lékaři proti mají věřit zaklínadlu informace. Taková zjištění zcela jednoznačně autory i jejich články deklasují na šlendriány až podvodníky nebo alespoň hlupáky, kteří ohlupují sami sebe. To je rozdíl proti diskuzím třeba o štěstí, osudu, náboženství, náhodě apod., protože zde nemůže existovat jednoznačný názor. Tolerance má své meze a tvrdit, že nesmysl je odvážné tvrzení je trapná licoměrnost.

Takových usvědčujících dedukcí může být mnoho ze všech oborů. Udá-li někdo datum a tvrdí, že jasně svítil Měsíc, může se astronom přesvědčit, zda tomu skutečně tak bylo, ale i obyčejný člověk v kalendáři. Podvodná fotografie UFO se může prozradit různými stíny nebo nesrovnalostí v hloubce ostrosti. Leč pokračujme v paranormálnu. Je těžké nejmenovat jasnovidného léčitele, který tvrdí, že zelené látky jsou jedovaté, protože obsahují arzen a kdosi dostal otravu z modročervené přikrývky, která byla obarvena rumělkou. Každý chemik ví, že arzen nemá již sto let co dělat s výrobou barviv a že rumělka je drahá malířská barva, která nikdy nebyla a ani nemohla být použita na barvení tkanin. Artróza je prý také způsobena barvou z punčoch, zatímco máte-li epilepsii, můžete poděkovat dědečkovi, který nadmíru užíval pepře, atd. atd.

Uvedené příklady jsou jen  nepatrným odvarem toho, co jsme se mohli dočíst v odborně nelektorované demokratické literatuře. Čtenáři v naději, že se něco dovědí, vyhodí 40 i více korun a jsou pak zklamáni a zavedeno do slepé uličky. Pan Červený kdysi ráno vykládal v rozhlase svoje rozumy, třebas že se nemá jíst vypečené pečivo, neboť je karcinogenní, k snídani vám pak povídal o stolici, klystýru a střevních plynech. Jednou exceloval tím, že dlouhé dívání na televizi nás zbavuje víry v Boha.

Naše mládež a společnost postrádá jakékoliv znalosti chemie, což vede nejen ke zmíněným deviacím v tisku, ale dělá to velké škody v ekologii. Jedni totiž znečišťují vzduch, vodu i pole, druzí zase z neznalosti chemie by vše chtěli zakázat. Nedávno nakladatelství Albatros odmítlo rukopis pro mládež o chemii. Zato se mládež dovídá spoustu věcí o počítačích a astronomii, nebo v rádiu v Meteoru o člověku Ostojovi, který vyluzuje zvuk cvrčka a kobylky, anebo se uvádí kurz paleontologie. Ačkoliv jsem v podstatě chemik, nikdy jsem chemii nepovažoval za královnu věd jako někdo matematiku nebo filozofii. Psychotronika a podobné obory musí být vysoce interdisciplinární, tj. musí k řešení využívat všech adekvátních metod a oborů.

Obraťme však list na antagonistickou skupinu kritiků a odpůrců. Česká televize se vyznamenala 7. a 15. 7., kdy opakovala pořad Okultní hlídka – Psychotronika jinak. V prvním dílu se popíralo proutkařství, ve druhém léčitelství a k tomu přizvukoval jakýsi mladý kněz, který si asi uvědomil, že tím popírá i bibli, tedy líčení, které prováděl Kristus. Stěžejním aktérem byl jakýsi muž, jehož manželka zemřela v Sušici na rakovinu. Udělala se jí na prsu bulka a ona navštívila léčitele, který ji na to dal tvaroh s cibulí. Žena odmítala jít k normálnímu lékaři, až nakonec zemřela. Léčitel se údajně vyjádřil, že šlo o sražené mléko a na úmrtní oznámení a dopis vdovce nereagoval. Později jsem získal informaci, ře tím léčitelem byl farář Ferda, ale že ženu odkázal na gynekoložku. Žena tam byla, ale odmítla se podrobit operaci, načež lékařka řekla, že nikoho k tomu nemůže nutit. Tím je zřejmé, že TV vysílala dezinformaci a lež, i když názory faráře Ferdy byly kuriózní a většinou mylné.

Mnoho spekulantů psalo o GPZ a hlavně nabízelo své odrušovací prostředky, často za nemalé ceny. Žádný však neuvedl jak se objektivně o odrušení přesvědčil a pokud byl k tomu donucen, dověděli jsme se, že to bylo virgulí – tedy zcela subjektivně. Reakce virgule totiž v těchto případech vlivem autosugesce zcela selhává. A opět uvedu příklad, kdy podnikavec usvědčil sám sebe – přípravek Depolar, který u laiků budil serióznost tím, že jde o využití elektroniky, měl zbavit rušivých vlivů celý malý dům, stáj, ale zcela určitě celou místnost. Mezi jinými byla účinnost kontrolována vyklíčením řeřichy od jistého MUDr. Vědeckého pracovníka (jak si sám napsal), který zjistil nevýrazné snížení růstu. Trapný vtip je v tom, že pokusy se semeny a rostlinami je nutno provádět za stejných podmínek, tj. kontrolní a ovlivňovaný vzorek musí být u sebe. Jestliže připustíme, že Depolar vyčistí od GPZ celou místnost, potom není možno, aby byl mezi kontrolní a experimentální sérií nějaký větší rozdíl.

Nejen mezi laiky, ale i mezi lidmi s titulem MUDr. jsou šarlatáni – jeden takový v jednom časopise doporučoval na bolavé koleno koňský hnůj a na bolavou hlavu měděnou destičku, aniž by věděl, že bolesti se většinou vyléčí magnetickým polem a koňský hnůj se hodí jen na pěstování žampionů. Týž pan MUDR. doporučoval proti vypadávání vlasů umývat si hlavu roztokem kuchyňské soli nebo si vlasy mazat převařeným kostním morkem či šťávou z cibule s koňakem. Cestovatel Humboldt kdysi řekl, že ze všech hlupáků je nejnesnesitelnější zcestovalý hlupák, protože ke své vlastní hlouposti přidá hloupost cizích národů. To platí ovšem všeobecně při přebíráním zpráv a doporučení ze zahraničí a dokazuje to překlad článku jakéhosi Blagoslava Komorowského, který pro pozdvižení zdraví doporučuje pít moč. Zřejmě vlastní. A tak se to otiskne! K tomu uvádím jednu perličku, kterou jsem zaslechl v rozhlasovém pořadu Host do domu a tím hostem byl jakýsi svérázný cestovatel, novinář. Ten se někde v Indii setkal s poměrně vzdělaným člověkem, který si také každé ráno s chutí vypil skleničku vlastní moče a zdůvodňoval to tím, že člověk dýchá a přijímá kyslík, který ho oxiduje. Tím se prý podporuje stárnutí. A protože moč prý obsahuje antioxidační látky, má její pití zabránit stárnutí. Takže zkuste to ve vyšším věku napodobit.

O omylech a kritikách by bylo možno si povídat ještě dost dlouho, ale myslím, že pro demonstraci těchto několik ukázek stačí. Na základě zkušeností však mohu uvést tři zajímavé poznatky:

1. Kritici rekrutující se z řad vědců či spíše vědátorů a skeptiků, nedovedou vystihnout skutečné a podstatné chyby a kritizují maličkosti, chytají za slovo, jsou osobní a zaujatí.

2. Někteří z nich svou nevědomost či servilnost předstírají, neboť slouží buď obchodním zájmům a tak, aby se mohlo na trhu uplatnit nádobí z nerezu, musí rozšířit dezinformaci že hliník je jedovatý. Typické jsou i spekulace s vodou a radioaktivitou. Jiní zase slouží státní tajné službě a záměrně maří hraniční výzkumy. To bylo odhaleno již před několika roky v USA ve věci výzkumu UFO. Před veřejností zarytý nepřítel existence UFO Donald Menzel byl agentem, který hrál ve výzkumu důležitou roli.

 3.  Vlastnosti kritiků, skeptiků a demagogů se nápadně kryjí s vlastnostmi antagonistické skupiny laiků, nadšenců, šlendriánů atd. nemají chuť k diskuzi ani k seriózním pokusům, nemají sebekritiku, zato jsou sebevědomí a ješitní, nesledují,literaturu, neradí se s jinými odborníky a mají ve vědomostech značné mezery.

Nerad bych vzbudil dojem, že vše jen kritizuji a nejsem tolerantní k názorům druhých. Tolerance má své meze a zatímco lze být tolerantní např. k náboženství, nelze být tolerantní třeba k názoru, že Země není koule, ale placka. Uvádím na konec dvě knihy, které u nás před časem vyšly a které pocházejí z poloviny minulého století a které lze i s ohledem na toto stáří považovat za dobré, resp. nelze tam najít zásadná nesmysly. Jde o Reichenbachovy Ódické, listy a Kardekovu Knihu duchů. První vydalo nakladatelství Nathanova. V Ódických listech se popisují různé druhy záření těles a organizmů, což odpovídá dnešnímu pojetí luminiscence. Druhá kniha má sice poněkud odpuzující název, ale rozličné úvahy a odpovědi odpovídají logickým a náboženským představám, ale i napravují je např. v představě pekla, očistce, nebe, nekonečna, vzniku světa apod. Otázkou ovšem zůstává zda tyto odpovědi pocházejí skutečně od bytostí nazývaných po staletí duchy či zda médium tyto vědomosti neodčerpává z mozků jiných lidí. Věda se kloní k tomuto druhému názoru, Kardiak zastává názor první.

 Ing.Věnceslav Patrovský,CSc.

(Předneseno 18.9.1993 ve Vlašimi)