Klíče k nesmyslům

Když nám někdo něco předkládá nebo sami něco čteme, co je podivné a k neuvěření, tak si často položíme otázku, zda je to možné nebo zda dotyčný lže nebo se alespoň mýlí. 

Pamatuji se na dva případy: jeden laborant mi jednou sdělil, že film Pyšná princezna byl filmován kdesi u Jindřichova Hradce a že tam princ Miroslav (Vl. Ráž) s princeznou (Vránová) lezli přes nějaké krystaly. Jaképak krystaly? Ten film jsem kdysi sice viděl, ale na nějaké krystaly se nepamatuji, snad to byly kulisy? 
Když pak jsem tento film znovu viděl (dává se o vánocích), tak jsem pochopil: šlo o šestiboké sloupce čediče na Panské skále (také Kamenné varhany), u Kamenického Šenova! 

Jiný laborant zase tvrdil, že když s kamarádem jeli po Berounce, tak vyfotografovali jednu skálu. Po vyvolání filmu se na obrázku objevil kostlivec! Uvažovat o radioaktivním pohřebišti apod., by byl čistý nesmysl, tak jsem jen řekl: "Pane Říha, tak tu fotku přineste." Přinesl a kostlivec tam skutečně byl! Fotku jste ale museli otočit o 90 stupňů a pak se světlé žilky ve skále symetricky zrcadlily ve vodě a vytvořily věrohodného kostlivce.

Takže lze odvodit základní pravidlo, že skutečnost je jiná, než to vypadá, nebo než si myslíme. Občas někdo opráší tzv. filadelfský experiment. Někdy v roce 1943 provedlo prý americké námořnictvo náročný pokus, kdy údajně supersilným magnetickým polem z doku v Norfolku byl teleportován člun do doku ve Filadelfii asi 550 km daleko, včetně několika námořníků, kteří se zhmotnili v jednom baru. Případ je popsán v Součkově Tušení souvislostí na str. 294 a dále. Do případu je namíchán A.Einstein se svojí teorií jednotného pole, atd. 
Podstatnou roli zde však hraje vytvoření supersilného magnetického pole a zde je háček, na kterém můžeme chytit nepravdu. Supersilné magnetické nelze vytvořit jen pomocí supravodivosti, která byla sice objevena již v roce 1911, ale dodnes je víceméně laboratorní záležitostí. Je totiž založena na nekonečně vysoké vodivosti vodiče, což se v roce 1943 dařilo jen při teplotě několika stupňů od absolutní nuly (-273 st. C), a dnes jsme pokročili jen asi o 20 výše. Ani dnes není možné vytvořit supersilné magnetické pole ve větším měřítku a proto celý filadelfský experiment je nesmysl. Máme k tomu několik důvodů, především, že by se tato skutečnost již dávno musela projevit v dnešní fyzice. 

Na druhé straně jsou zde však dvě indicie: mnohokrát bylo pozorováno, že UFO kolem sebe šíří silné magnetické pole a dále, z parapsychologie je známo, že existuje mizení a objevování se předmětů (tzv. teleportace, materializace, apod.) a vzácně i lidí. 0 realitě filadefského experimentu budeme moci uvažovat, až rozřešíme tyto poslední dvě záhady. Popis filadelfského experimentu je uveden v brožuře "Daniken a danikenové" od A. Čorta (Horizont 1991), kde také najdeme popis stroje na výrobu many na poušti pro Židy, jak to popsal George Sesoon a Rodney Dale v dubnovém čísle časopisu Science (!) v roce 1977. V dubnových číslech si západní vědci často dělají "apríl" a publikují "věrohodné" nesmysly, nicméně dotyční se zapřísáhli, že to mysleli vážně. Jenže nikde neuvedli, kde onen stroj získával surovinu a vodu, i když třeba energii dostával "shůry". 
Opět to vyznívá jako fantazie pro slabomyslné dušičky.

Dr. Souček v knize "Nebeské detektivky, senzace a záhady" kriticky popisuje, jak již v minulém století jakýsi Piazzi Smith a spol. vypočetli z rozměrů Velké pyramidy nejrůznější astronomické a matematické údaje. Rozměry pyramidy jsou relativně rovné a lze je jakž takž proměřit - otázku věrohodnosti ponechme stranou, právě tak jako podivný vztah 102 + 112 + 122 = 365, což, jak známo, je počet dní v roce a desetina udává průměrnou teplotu lidského těla. 

V ZAZ k 1.7.92 se však objevil článek pana J. Kellera, který zde informuje o práci pana Mrůzka, emigranta, který prý v cizině koupil nejen dům, a1e i počítač (sám jsem byl v roce 1968 emigrantem a tak se podivuji,kde vzal pan Mrůzek tolik peněz?) a sedm let prý počítal nad kresbou ženy z jeskyně v Lussacu, která se uvedena v Danikenově knize "Vzpomínky na budoucnost". Žena prý má moderní klobouk a boty. Na rozdíl od pyramidy je zde směs čar a při nejlepší vůli nelze z toho něco vydedukovat. Leč pan Mrůzek zde objevil vzdálenosti planet, Ludolfovo číslo, atd. Na to lze těžko cokoliv rozumného odpovědět.

Na jaře 1992 vysílala ostravská televize pořad o vynálezcích perpetua mobile. Nejzarputilejší byl starší pán, který tvrdil, že mu to musí chodit, protože to má vypočítané - počítač neměl, ale také byl dalek toho, aby své výpočty realizoval. Inu, komu není rady... 

Ovšem ani ve vědeckém světě není vše v pořádku. Když Pauli přednášel roku 1958 v USA o Heisenbergově teorii, prohlásil prý Niels Bohr: "Není pochyby ze tato teorie je ztřeštěná, jde jen o to, zda je dostatečně ztřeštěná, aby byla pravdivá."

Fantastové se tedy mají čím ohánět. 0 Diracovi se říká, že se jeho genialita projevila již za studentských let. Studenti dostali tento úkol: tři rybáři se za šera vydali na lov a pak se ukryli na malém ostrůvku. Jeden neusnul, vstal, chabý úlovek rozdělil na tři díly, ale jedna ryba mu zbyla a tu hodil do moře. Vzal si třetinu a odplul. Později se probudil druhý rybář. I on rozdělil zbytek na tři díly a jednu rybu, co zbyla, hodil do moře. S třetinou také odplul. Konečně ráno se probudil třetí rybář a i on zbytek ryb rozdělil na 3 díly a i jednu jedna zbyla a tu hodil do moře. Otázka zněla: kolik ryb vlastně ulovili? Geniální Dirac prý napsal, že minus 2 ryby!
Když si to trochu spočítáte, docela jistě vyjde, že těch ryb bylo 25. 
Nuže, co na to říci? Quod licet Jovi, non licet bovi. (Co je dovoleno bohovi, není dovoleno volovi), nebo že pro pokrok vědy je tragické, že fantastové mají málo vědomostí a vědci málo fantazie, ale někdy i těch vědomostí a nadbytek fantazie.

Ing. Věnceslav Patrovský, CSc.

ZAZ č. 1, roč. 1993