Kdo vysvětlí záhadu létajících talířů?

Čtenářům Zápisníku zkratka "UFO" ani "létající talíře" nejsou neznámou věcí a nebudeme tady opakovat to, co již bylo zde i jinde řečeno. 

Všimněme si však tohoto problému poněkud z vědečtějšího hlediska, což není totožné s hlediskem kritičtějším. Historie nás učí, že různé fyzikální, chemické i biologické či astronomické jevy upoutaly pozornost řady "vysvětlovačů", jejichž typickým znakem byly a dosud jsou fráze, jak to či ono vlastně je, nebo by mohlo být, aniž by podali sebemenší přesvědčující důkaz svého tvrzení. 

Praotcem takových ,vševědů' je bezesporu Aristoteles, zatímco teprve ve třináctém století anglický františkán Roger Bacon počal důsledně hlásat, že jenom přímé a kontrolované poznávání přírodního dění na základě pokusů může nám přinést opravdové poznání. 

Trvalo to ovšem ještě velmi dlouho, než tato myšlenka zapustila kořeny a vešla v praxi. Chceme-li tedy vysvětlit záhadu UFO, musíme nejprve shromáždit množství hlášení, nejrůznějšího materiálu, a potom provést určitým způsobem zhodnocení, případně statistickou analýzu. O některých metodách se zmínil prof. A. Hynek na své přednášce v pražském planetáriu 1. září 1967. 
Případy můžeme vynášet do grafu na určité závislosti, např. na časovém období, místním magnetismu, počasí, geologických poměrech apod. Na obr. 1 je graf, kde na osu x se vynáší tzv. stupeň podivnosti a na osu y stupeň věrohodnosti. Je zřejmé, že případy v oblasti 5 je nutno považovat za nevysvětlitelné, tedy za UFO. 

Stupeň podivnosti je dán počtem vlastností, která nelze uspokojivě vysvětlit, například zvolna bezhlučně letící těleso bude mít větší stupeň podivnosti než těleso, které vydává silný zvuk, který může být projevem konvenčního motoru.

Stupeň věrohodnosti je pak dán počtem svědků, jejich vzděláním, charakterem, případně dalším průkazným materiálem. 
Je třeba zdůraznit, že hlášení pocházející například od domorodých Indiánů má větší cenu než hlášení od průměrně civilizované osoby, protože primitivní domorodec se sice vyjadřuje v jemu blízkých pojmech, ale není zpracován tiskem, rozhlasem či televizí. 
Jiný graf by nám třeba ukázal souvislost UFO s magnetickými anomáliemi na zemském povrchu. Mohli bychom se totiž domnívat, že některá UFO, jsou-li elektrického původu, mohou vzniknout tak, že v oblasti zemských pólů, kde je, jak známo běžná polární záře, se utrhne nějaký shluk protonů či jiných částic a po silnější magnetické silokřivce se rozběhne někam k rovníku. 

Ale nesmíme být jednostranní. Například prof. D. Menzel, protože je astronom, vysvětluje veškerá UFO jako optické klamy a zrcadlení. Kdyby byl odborník na elektrotechniku, svedl by to asi na kulové blesky, a profesor aerodynamiky asi na zkoušky vznášedel. Logická analýza, kterou ovšem na základě faktů a pokusů lze provést i u psacího stolu, je však neúprosná. 

Příklad: v roce 1944 počaly doprovázet některá spojenecká i německá letadla ohnivé koule a kotouče, které byly od západních letců nazvány Foo-fighters. První dojem na obou stranách byl, že jde o tajné zbraně. Ale podivné objekty nejevily nepřátelství. Byly to snad přeludy vzniklé únavou letců? Ale proč tedy se tyto objekty neobjevily již dříve? Proč až v pátém roce války? 

Jiný příklad z nedávné doby: 21. 11. 1967 po páté hodině večer bylo spatřeno nad Sofií stříbrné zářící trojúhelníkové těleso, které zvolna plulo k východu, a jeho barva se změnila na oranžovou. Veliké bylo asi jako třetina měsíčního úplňku a tryskové letadlo je nemohlo dosáhnout. Později bulharští vědci identifikovali objekt jako balón. Myslím, že tomu můžeme klidně věřit, protože lze zcela odpovědně prohlásit:

a) nemohlo-li letadlo objekt, který byl zdánlivě velký jako třetina měsíčního kotouče, dosáhnout, pak musel být výše než 15 km a rozměry by mohly být 60-75 metrů,
b) podobný případ se stal i u nás v září 1966, 
c) změna barvy tělesa byla způsobena zapadajícím sluncem, které se, jak víme, těsně před západem vlivem atmosféry jeví v červených odstínech,
d) nebyly pozorovány magnetické, ani rozhlasové poruchy. 

Logická úvaha, podložená zkušenosti, je zde zřejmá a jasná. Naproti tomu je směšné tvrzení některých expertů, že UFO byla Venuše, hvězdy v souhvězdí Oriónu (mimochodem tyto objekty byly v té době na opačné straně zeměkoule), nebo dokonce, že to bylo způsobeno zvířením měsíčního prachu po dopadu sovětského Lunika. Upozornil bych ještě, že v některých případech bylo pozorováno, že pod UFO plameny hořícího pralesa uhýbaly, zatímco voda byla jaksi nasávána nahoru. To je závažná věc. Protože každá učebnice fysiky nám řekne, že tzv. diamagnetické látky, k nimž patří vzduch, jsou z magnetického pole vypuzovány a naopak látky paramagnetické, k nimž patří voda, jsou vtahovány. Kromě toho existuje řada hlášení o zastavení motorů aut porušením funkce zapalování magnetickým polem. Na tuto otázku, kterou jsem položil prof. Hynkovi, jsem bohužel nedostal uspokojivou odpověď.

Pro úplnost ještě uveďme, že podivné zjevy byly pozorovány již v minulých stoletích a jsou zaznamenány v kronikách. Tak se objevilo roku 1314 podivné těleso nad německým městečkem Faldkirchen, ohnivá koule nad Prahou v letech 1142 a 1623, záhadné kotouče a tyče nad Norimberkem v dubnu 1561 a koule nad Basilejí v srpnu 1566. 

Nakonec uveďme zprávu ČTK z 11.11.1967, která ve zkratce zní: Sovětská televize v pátek večer oznámila, že v Moskvě byl vytvořen Ústav pro výzkum nezjištěných létajících předmětů. Byly ukázány série fotografií získaných piloty letadel i soukromými osobami. Mezi snímky je i záběr objektu, který má tvar talíře opatřeného jakousi věžičkou, vyfotografovaný z paluby TU 104 nad městem Tiksi za polárním kruhem.

Nezbývá tedy, než čekat, co přinese čas.

Ing. Věnceslav Patrovský, CSc.

Zápisník, roč. 1968, č. 14