JEDNODUCHÝ FYZIKÁLNÍ ZPŮSOB DETEKCE GEOANOMÁLNÍCH ZÓN

Geoanomální (GAZ zóny - též geopatogenní, dráždivé zóny) jsou podzemní pásma, jejichž vliv se projevuje však i na povrchu biologickými účinky, většinou nepříznivými. GÁZ jsou vytvářeny spodní geologickou anomálií, kterou nejčastěji způsobuje podzemní i mírně se pohybující voda, ale také styk dvou hornin odlišných fyzikálních vlastností, které deformují zemské magnetické pole, snižují jeho intenzitu a naopak zvyšují ionizaci ovzduší. Tato pásma jsou široká 5 - 30 cm a mohou být biologicky nebezpečná zejména tam, kde se stýkají nebo křižují. To se projevuje nádory na kmenech listnatých stromů (bříza, buk, akát, švestky aj.), zvýšeným výskytem plevelů a potlačením růstu okrasných rostlin a užitkových plodin. Projevuje se to nepříznivě na nosnosti slepic, malém přírůstku na hmotnosti, nemocností dobytka atd. 

Také u lidí se projevují tyto vlivy, pokud se nad takovou zónou déle zdržují, bydlí, spí nebo pracují. Zejména se uvádějí nádorová onemocnění, revmatismus, nemoci ledvin a jater, podrážděnost, nemoci páteře atd. (1). Onemocnění se projevují však až za poměrně dlouhou dobu", například onemocnění jater asi za 5 let, neurózy za 8 let, srdeční a nádorová onemocnění za 12 až 20 let. Tyto skutečnosti značně ztěžují výzkum a bylo nutné zde statisticky vyhodnotit onemocnění zpět za mnoho let (1). Z tohoto důvodu také původ nemocí unikal pozornosti lékařů a možným souvislostem nebyli přikládán patřičný význam. Druhým důvodem k nedůvěře bylo, že tyto zóny byly v naprosté většině případů detekovány proutkaři, jejichž činnost je téměř do současnosti pokládána za nevědeckou nebo alespoň subjektivní. Naproti tomu lze oprávněně namítnout, že když na vliv zóny reaguje proutkař, musí na ni třeba i po delší době reagovat i organismus jiných lidí. GAZ byly známy již starým Číňanům jako "dračí žíly", nad nimiž nebyly nikdy stavěny domy, ani stáje. Staří Řekové a Římané, když se zamýšleli někde usídlit, nechali tam rok či dva pást ovce. Potom jich několik zabili a prohlédli jim játra. Byla-li zdravá, teprve pak se zde usídlili.

V létě 1985 jsem provedl řadu pokusů a měření s využitím poznatku, že nad GAZ nastává absorpce velmi krátkých vln (VKV). Těmto poznatek pochází asi z roku 1915 (Burstyn), ale byl aplikován až v padesátých letech Wustem (2) a Hartmannem (3). Prováděl jsem detekci v městském a zámeckém parku v Libochovicích a dále na některých místech v okolí Prahy. K detekci byl použit přijímač Kvintet, 5i jakýkoliv lepší přijímač, např. Song. Intenzita signálu se upraví upravením délky antény a vodí se rozhlasový vysílač v oblasti VKV střední intenzity. Má-li přijímač AFC (dolaďování), zapojí se a také se vyzkouší, zda je vhodnější anténa vertikální či horizontální. Prochází se zvolna terénem, nebo bytem a pozoruje se změna příjmu. Nad GAZ příjem zeslábne, ozve se šum až bručení. Detekci lze zlepšit tím, že na poměrový detektor přijímače se napojí ručkový indikátor s regulátorem citlivosti 10 K a dále lze použít na vzdálenost nejméně 10 m pomocný vysílač s modulací. V terénu není vhodné pracovat po dešti a v místnostech může být signál VKV odrážen stěnami. Podstatné však je, že tato metoda pro věřili a reakce proutkařů a že pokud se někde nalezne GAZ, je většinou bez problému možno posunout nebo přemístit postel či pracovní stůl.

Od jisté doby trpím bolestmi krční páteře a někdy brněním a bolestmi rukou, zejména v noci. Po probuzení jsem zjistil - dosti pozdě -, že zřejmě již delší dobu ležím na GAZ, která mi protíná ramena. Po změně polohy lůžka tyto obtíže zvolna ustaly. Naskýtá se zde tedy možnost lékařům paralyzovat některá chronická onemocnění a předcházet dalším velmi jednoduchým, fyzikálním a tedy objektivním způsobem. Co je podstatou působení GAZ zatím s jistotou nevíme, i když je k dispozici mnoho dílčích poznatků. Zdá se, že záporně nabitý povrch Země nutno s atmosférou pokládat za veliký kulový kondenzátor, v jehož dielektriku žijeme a kde elektrické a magnetické poměry jsou ovlivňovány nehomogenitami právě této přízemní "elektrody". A že infrazvuk, kladné i záporné ionty mají vliv na rostliny i člověka, je dostatečně známo (4, 5).

Literatura

1. Nečas, V.: In: mezinárodní konference o psychotronice. Bratislava, 1983, s. 139, též sborník refer. prac. met. konf. VS ZRTV MěV ČSTV, VS ZRTV MěV ČSTV a TJ Geofyzika, Brno, 1984. 
2. Wust, J.: Rutenganger und ultrakurz Wellen. Z. Radiostasie, 11, 1959, č. 1-2, též Konig, H., Unsichtbare Umwelt, Munchen, 1977. - 
3. Hartmann, E.: Krankheit als Standortprohlem. Heidelberg, Haug Verlag 1967. 
4. Krueger, A. P.: Are negative gins good for you? New Scientist, 1973,68 s. 
5. Krueger, A. P., Reed, E. J.: Biological Impact of Small Air ions. Science, 193, 1976, s. 1209.

Adresa: V. P., 10100 Praha 10, Holandská 7

Ing. Věnceslav Patrovský, CSc.

Čas. Lék. čes., 125, 1986, č. 11, s. 342