Kde byl Ježíš mezi svými třinácti a třiceti roky? 

ZAZ z 12.12.1992 přinesl článek "Kosmonautické a paranormální indicie v Bibli" s poněkud jiným pohledem, nicméně s faktickými odkazy na příslušné pasáže Bible. Jinou otázkou je zařazení Ježíšova života do chronologie. Jak je známo, o Ježíšově životě a jeho skutcích byla sepsána čtyři evangelia a to Matoušovo (28.kap.), Lukášovo (24.kap.), Jana (21.kap.), Marka (16.kap.). 
Pouze u Lukáše nalézáme, že Ježíš ve dvanácti letech diskutoval s učenci v chrámu v Jeruzalémě (L,2,46), pak se mluví o Janu Křtiteli a ve 3,23 se již mluví o Ježíši jako o třicetiletém. Co se týká ukřižování podle Jana (J,19,33), nebyly Ježíšovi na kříži zpřeráženy kosti a byl poměrně brzy z kříže sňat. Nebyl také patrně na kříži přibit jak ukazují obrazy, ale byl zřejmě přivázán a pokud byl přibit, pak nikoliv za dlaně, kde by nastalo vytržení, ale za zápěstí. Zde tedy končí život Kristův za ošetření Máří Magdalénou a dalšími; bible pak mluví o zmrtvýchvstání a nanebevzetí.

Ale jak se zdá, vše bylo trochu jinak. Ostatně realističtí historikové a etnografové mnohokrát poodhalili různé roušky tajemství. Jisté je, že v popisu života Ježíše Krista je období, o kterém nic nevíme a je také nápadné, že se zpočátku jeho života hovoří o Ježíši a na závěr o Kristu, přičemž toto jméno připomíná indického boha Krišnu.
Zajímaný článek v této souvislosti přinesl Mladý svět č.20/1993. Na str.38 se dosti podrobně píše, že těch asi 18 mladých let prožil Ježíš v Kašmíru a tam se také vrátil po svém oživení a uzdravení a zemřel zde jako osmdesátiletý stařec. Samozřejmě, že nezvyklá zpráva musela být podpořena fakty. 

Když režisér V.Poltikovič natáčel dokumentární seriál "Duše východu", dostal se do Indie poprvé v roce 1989 a tam se dozvěděl od jugoslávského jogína a švýcarského vědce o německém badateli Holgenu Kerstenovi a jeho knize o životě Ježíše v Indii. Začal se o tyto zprávy zajímat a zjistil, že první Evropan, který se dozvěděl, že v Indii žil svatý muž Ježíš Kristuš (arabsky Ísa), byl ruský badatel a cestovatel Nikolaj Notovič (1838). V roce 1887 se vydal do Tibetu a šťastně nešťastná náhoda mu pomohla: v blízkosti buddhistického kláštera Hemis totiž utrpěl úraz. Lámové se ho ujali a představený kláštera mu na jeho dotaz umožnil prostudovat spisy a rukopisy z 1. století n.l., kde byl přesně vylíčen život muže,který připomínal Ježíše Krista, jeho pobyt v Indii ukřižování, jeho učení i putování různými zeměmi, např. Sýrií a Persií. N. Notovič chtěl tyto poznatky zveřejnit, ale křesťané ho od toho zrazovali, neboť by taková kniha vyvolala rozruch a rozbroje. 

Kniha vyšla až po jeho smrti v malém nákladu v r. 1908 pod názvem "The Unknown Life of Jesus Christ" v Chicagu. Tato kniha se dostala do rukou H. Kerstena, když mu bylo 22 let. Seznámil se s prof. Hassanainem, ředitelem buddhistického centra,který se životem Ježíše Krista zabýval již 25 let. Z kašmírských záznamů vyplývá, že zde Ježíš vystupoval pod jiným jménem, Ísa, a zde se od 14 let věnoval studiu véd a buddhistických nauk. 

Kersten jako teolog zjistil ze syrských a jiných textů, že Kristus po zdánlivé smrti způsobené asfyxií (zástavě dechu) se nepoznán vydal do Indie přes Persii a Damašek, kde se zdržoval asi 16 let a konečně se vrací do Kašmíru,kde je tentokrát znám jako Júsa Asaf.

Ve Šrínagaru je dokonce skutečný Kristův hrob, který Poltikovič nafilmoval. Přestože prý zde nebyl čas na nějaké rozjímání, bylo zde cítit zvláštní atmosféru. U hrobu jsou dokonce uchovány Kristovy šlépěje. Není také bez zajímavosti, že např. Zajcev kdysi naznačil, že Ježíš byl kosmonautem a z jiných pramenů zase vycházejí zpráva, že ve střední Americe kdysi chodil bílý, vousatý muž jménem Virakoča a učil Indiány pěstovat kukuřici a jiné plodiny. Různé artefakty, nalezené v Jižní Americe a v Japonsku, kde odpovídají tzv. kultuře Jomon jsou si velmi podobné a budí podezření, že Amerika byla známa některým národům již na počátku našeho letopočtu.

Ing. Věnceslav Patrovský, CSc.

ZAZ č. 5/1993