V. Patrovský

Indicie, analogie a UFO paradoxy

Zabývám se již dlouho příležitostně problematikou UFO a mojí snahou je, zjišťovat do jaké míry jsou různé zprávy věrohodné, jaká je návaznost na známé fyzikální zákony, jaká je nebo může být logika, jaký je pohon UFO, zdroj energie, ovládnutí gravitace, atd.

V četné literatuře z poslední doby i ze starších dob lze čerpat mnoho zpráv a hlášení, bohužel jen málo z nich obsahuje zmínky, které by mohly vést k objasnění výše uvedených otázek. V naprosté většině případů jde o hlášení pohybu různobarevných světel, září nebo svítících objektů, ojediněle se popisuje tmavé či stříbřité těleso a místo přistání - dnes ovšem největší atrakcí i záhadou jsou kruhy v trávě a v obilí. Při hodnocení narážíme na skeptiky a odpůrce, kteří vytrvale existenci UFO i jiné hraniční jevy popírají velmi nesmyslnými a nedoloženými tvrzeními a tedy nesmysly. Tvrzení, že jde o omyl, podvod či nedostatek informací je nutno prokázat, ale právě tak je nutno najít fakta, potvrzující realitu. Většinou se spokojujeme s tvrzením, že podvod nelze prokázat. To není alibismus, ale opatrnost, protože posouzení nemusí být zcela správné s jistotu můžeme získat až po mnoha letech.

Velmi obtížné je oddělit realitu od výmyslů a lží, zejména když jsou dovedně a záměrně propleteny. Inteligent totiž může provést inteligentní podvod a jsme ochotni věřit pohádkovým věcem (kouzelný krystal, prsten, levitující paprsek), když současně jsou popisovány známé věci z fyziky. Vzbuzuje to dojem, že všechno ještě neznáme, jako v minulém století neznali polovodiče a televizi, a přesto několik odborníků tvrdilo, že všechno už je vynalezeno. K posouzení je třeba mít značné encyklopedické, ale adekvátní znalosti, sledovat literaturu, mít intuici, kontrolovanou logiku atd. Nebudeme zde opakovat známé skutečnosti, ale všimneme si podstatných souvislostí.

A n a l o g i e

Jev můžeme považovat za reálný, když je popsán více svědky, nejlépe nezávislými i v různých časových obdobích a na různých místech. Samozřejmě, že je třeba zvážit i možnost přenosu informace z tisku, rozhlasu, ústním sdělením, odborné vzdělání. Na příklad domorodec s nízkým vzděláním, který nikdy neslyšel o UFO a popisuje přistání podivné mísy, má vyšší stupeň věrohodnosti, než profesionální fotograf nabízející tisku fotografie UFO.

M a g n e t i c k é p o l e

Chemik W.A.Webb rád pozoroval mraky polarizačními brýlemi, které vytvářejí lepší kontrasty. 5. května 1953 si vyšel asi 1,5 km od Spain Flying Field, asi 11 km východně Yumy v Arizoně. Spatřil obláček velikosti Měsíce, zvolna plující k východu a skrze polarizační brýle viděl otáčet se kolem mraku několik tmavých prstenců. Webb několikrát sejmul brýle, ale jev byl zcela reálný. Vše si vždy pečlivě zapisoval, ale jev nedovedl vysvětlit. Teprve o 8 let později dr. A. Harder z univerzity v Berkeley přišel na to, že kolem mráčku se vytvořilo silné magnetické pole, které ovlivnilo polarizované světlo odpolední oblohy. Přibližný výpočet ukázal, že tak silné mg. pole (více jak 200.000 G) nedovedeme na delší dobu vytvořit. Je obecně známo, že UFO vytvářejí kolem sebe silné mg. pole, které v blízkém okolí vyřazuje el. přístroje, vymazává mg. záznamy atd. Jakou to však má návaznost na gravitaci nevíme. (1)

Příklady :

22.10.1959 - vznášející se UFO zastavilo motor auta, zhasla světla a ztichlo rádio (Cumberland, Maryland, USA)

9.2.1962 - UFO zastavilo motor, ale světla zůstala rozsvícená (Ashoton, Clinton, Anglie)

14.11.1954 - UFO vyřadilo z chodu motor traktoru používající benzín, ale blízký traktor poháněný dieslovým motorem a tedy naftou nikoliv. Tento motor nemá el. zapalování ! (Forli, Itálie)

Allan Watt ovinul zapalovací cívku auta 616 závity drátu a za běhu motoru pustil do ní proud 11,5 A. Obrátky motoru ihned poklesly. Podobnou zkušenost udělal i dr. Klatt z Condonovy komise. Cívka přestala dávat jiskry při intenzitě mg. pole 1,7 T (2)

J i n é e l e k t r i c k é a e l e k t r o m a g n e t i c k é j e v y

29.9.1953 - při přeletu UFO obraz na TV zmizel (East Pensylvania, USA)

6.11.1957 - při přeletu UFO byl narušen příjem na krátkovlnném rozsahu rádia a ozval se rušivý tón (Otawa, Kanada)

3.8.1958 - při přeletu zářícího UFO zhasla městská světla v Římě (Itálie), podobně i v Mogi-Mirin (Brazílie)

9.11.1965 - přerušena dodávka proudu od New Yorku po Maine v důsledku vyřazení transformátorů ohnivou koulí nedaleko Niagarských vodopádů.

8.7.1967 - na břehu štěchovické přehradní nádrže tmavý disk se světélkujícím spodkem nasál z jezera trubkou vodu a zmizel. Pan N. pozoroval, že se mu vybily baterie v lampičce a rádiu. (3)

R a d i o a k t i v i t a

Podle dr. Hardera (1) na řadě míst, kde mělo přistát UFO nebyla pozorována zvýšená radioaktivita. Hlášení zvýšené radioaktivity bylo někdy nepatrné a nelze vyloučit, že šlo o přirozenou radioaktivitu horniny. Známé principy zatím vylučují použití jaderné energie k pohonu UFO.

N e v i d i t e l n é z á b r a n y

Oleg Karjagin v červnu 1980 dr. Ziegelovi sdělil, že oranžově svítící koule přistála asi 30 m od jeho bytu. Když se pokusil přiblížit, něco jej zadrželo, jako neviditelná závora. V kouli to podivně bzučelo, jeho soused viděl přes průhlednou kopuli malou bytost v kosmonautickém obleku. (4)

7. a 8. února 1990 vždy kolem půl šesté ráno přiletěla ohnivá koule od buchlovských kopců na dvorek jednoho domku, kde jí viděl dvanáctiletý Jaroslav N. z Ostorožské Nové Vsi se svojí sestrou. I Jaroslav, když se chtěl ke kouli přiblížit, narazil na jakousi pružnou neviditelnou zábranu. I on popisuje, že na kouli bylo vidět okénko a v ní šišatá plochá tvář se šikmýma očima. (5)

A n t i g r a v i t a č n í m o d r ý p a p r s e k ?

Je také známo několik příkladů :

30.11.1989 - únos ženy v Manhattanu v New Yorku. Z objektu vyrazil modrý paprsek k oknu ve 12. patře, za chvíli po něm klouzala šedavá postava s velkou hlavou a ženou v bílém. Později byla vrácena. Kromě několika svědků pozorovali únos agenti Richard a Dan, provázející vysokého funkcionáře OSN. (6)

25. 2. 1957 - médium Anderson obdržel poselství, kde se mimo jiné pravilo : "Těsně před příchodem tohoto kataklysmatu budou zachráněni tisíce lidí. Budou levitováni a vytaženi naším paprskem a dopraveni na paluby našich lodí." (7)

V říjnu 1953 poblíž farmy v Zanesville (Ohio, USA) se vznesl do vzduchu James Grear. Jeho bratr Albert, který stál vedle ho však pohotově stáhl dolů - nad nimi se blyštělo UFO.(8)

Desetiletý chlapec Raido byl se svým psem a kočkou dopraven 7.10.1989 ve městě Viitna v Estonsku na palubu UFO. Zmizení si povšimla jeho babička v neděli v 6. hodin ráno. Řetěz od psa stál kolmo a pak viděla, jak Raido sestupuje z oblohy v kluzném paprsku a přistál oknem bezpečně do pokoje. Pes přistál až v 16. hodin. Jev viděli kromě babičky i jeho 2 malí bratři.

" K o s m i c k é s v ě t l u š k y "

V roce 1953 popsal George Adamski při svém letu kosmickou lodí mimozemšťanů, že kosmický prostor je tmavý, ale kolem lodi létaly miliardy jisker, jakoby světlušek.

Podobný úkaz popsal o 9 let později, v r. 1962 astronaut John Glenn. "Světlušky" obklopovaly jeho kabinu Mercury. Byly to údajně částice pohonné směsi posledního stupně nosné rakety.

F a n t a s t i c k á c h i r u r g i e ?

V roce 1868 kameník Václav Podbrdský spadl z Blaníku z Býčí skály do hloubky téměř 60 m a zřejmě se zabil. Tím byl případ uzavřen. Jenže v roce 1886, tedy po 18 letech se najednou Podbrdský vrátil do své vesnice Hrajkovic a žádal zaplacení mzdy 11 zlatých a 25 krejcarů. Věc se dostala k soudu, ale když Podbrdský svědectvím své rodiny a příbuzných prokázal svoji totožnost, musel mu mistr Šolín částku vyplatit. Případ měl ještě dohru u vojenského soudu pro zběhnutí od vojenské služby, ale byl osvobozen jako tichý blázen s fixní ideou, že byl 18 let zavřen v Blaníku. Podbrdský si téměř nic nepamatoval, jen že viděl postavy z českých dějin a pak se náhle probudil k večeru v lese. Šel tedy domů, kde nastalo velké divení a sám poznal, jak všichni zestárli a jak stromy na zahradě vyrostly. (9)

25.května 1948 chtěl Hans P. Klotzbach z poválečného Německa ilegálně přejít za prací do Lucemburska. Věděl, že nejsnáze se to zdaří, když se schová v některém vlaku převážejícím uhlí. U pohraniční stanice Igel, několik km za Trevírem, si navlékl montérky a čekal, aby za tmy naskočil na vlak. Našel jej však tam nějaký muž a poradil mu, aby seskočil ještě na německé straně a překročil hraniční řeku Sauer, protože hranice je přísně střežena. Klotzbach tedy naskočil asi za hodinu na vlak a těsně před hranicí seskočil, ale tak nešťastně, že se mu nohy dostaly pod kola (neuvádí se, zda byly amputovány), cítil velkou bolest a odkutálel se po náspu, volal o pomoc, pojala jej hrůza a nakonec měl pocit klidu, zřejmě nastala smrt. Když se probral, byl obklopen modravým světlem, začal si ohmatávat tělo, pak povstal, nohy měl zdravé. Ležel na nějaké pryčně, kolem byly nějaké trubice - myslel si, že byl převezen do nějaké hypermoderní nemocnice. Pak ucítil, že má velký hlad a uslyšel hlas : "Bratře, vzbudil jsi se, jaké máš pocity, cítíš se lépe ?" Pak se dozvěděl, že se nachází ve vesmírné lodi, jejíž posádka pochází z nám neznámé soustavy. Dostal pak k jídlu jakési neznámé plody. Dostal pak za úkol, aby veřejnosti sdělil své zážitky. Oni jsou zde proto, že Zemi hrozí zmatky a katastrofa z kosmického mraku a z falešných mírotvorců (rok 1948 !). Pak se probudil v lese na lucemburském území. Byl docela zdravý, jen zaschlá krev a potrhané nohavice svědčily o nemilé příhodě. Od ní uplynuly 4 dny.

Klotzbach se pak s mimozemšťany setkal ještě několikrát a 8. - 11..7.1973 mu prý bylo umožněno navštívit planetu Plandor. Dozvěděl se také, že světlo vyzařující uvnitř ze stěn lodi, je vytvářeno na základě elektroluminiscence (10)

Od 60. let byly elektroluminiscenční panely známy a vyráběny - mohl to být důkaz zvyšující věrohodnost zážitků - ovšem tato informace mohla být pro zvýšení věrohodnosti záměrně zamontována. Vnitřní světlo ze stěn však bylo hlášeno u mnoha případů, kdy osoba se dostala na palubu UFO.

V prosinci 1972 v Tres Arroyos (Argentina) ozářil paprseek z UFO 73 letého Ventura Maceirase a tomu začaly růst třetí zuby !

Existuje řada dalších případů, kdy paprsek z UFO vyléčil nemoc, na př. 9.12.1968 důstojník v Limě (Peru), když dlel na terase svého domu, zasáhl jej purpurový paprsek z UFO. Pak zjistil, že již nepotřebuje brýle a zmizel i jeho revmatismus.

Na druhé straně jsou však známy i případy, kdy UFO popálilo, poranilo i usmrtilo. (12)

P o d i v n á v ě d a a t e c h n o l o g i e

Pro techniky jsou důležité zprávy o technickém vybavení UFO, které popsal buď pozemský návštěvník nebo mu to bylo sděleno mimozemšťany. Existuje dokonce několik dosti podrobných nákresů UFO a to i s popisem. První popis a dosti podrobné snímky zvnějšku UFO pocházejí od Georga Adamského. Podle prvního nákresu ze 13. prosince 1952 má UFO naprosto aerodynamický tvar, kopule má obrubu a tři skupiny okének po čtyřech, nahoře je jakési očko, dole je prohlubenina a zde tři polokoule. Připomíná to poklop petrolejových kamínek nebo podle dr. Součka obrácený talíř s pudinkem a třemi meruňkami. Podobný tvar zachytil i poručík letectva J. Baker.

Podle G. Adamského vnitřkem UFO probíhá středem odshora dolů sloup, o průměru asi 60 cm a končí dole průhlednou čočkou se dvěma lavičkami (?). Čočka prý slouží k pozorování přes dno. Před okénky jsou panely s přístroji a světélky, na stěnách grafy a mapy, ale bez popisu. Ty koule dole jsou prý kulové kondenzátory, v nichž se hromadí statická elektřina.

Dino Kraspedon je pseudonym jakéhosi brazilského vědce, který se roku 1953 setkal s mimozemšťanem z Ganymedu (satelit Jupitera). O něco později za přítomnosti jednoho profesora fyziky řekl, že je překvapen, jak vědci důvěřují své mylné vědě. Gravitace neexistuje jako samostatná síla, ale je to kombinace různých vlivů, v nichž rozhodující vliv má atmosférická hustota, princip spočívá ve vertikální složce magnetismu a to, co my nazýváme gravitací je otázka rozdílu hustoty těles. Gravitace je kombinací tlaku, hustoty, teploty a vertikálního magnetického pole. UFO není poháněno zrušením gravitace, ale využitím atmosférického tlaku.

To je očividný nesmysl i pro školáka, který ví, že v kosmickém prostoru, tj. asi od 20 km výšky už není atmosféra a tedy zmíněný způsob pohybu není možný. Byl by možný a podobně tomu odpovídá Coandův efekt v ovzduší, ale za cenu velkého množství energie, mnohem vyšší než u helikoptéry. Může se ovšem namítnout, že mimozemšťan tak hovořil záměrně, tj. aby něco trochu věrohodného řekl a nic neprozradil.

Jakýsi pan W van Tassel, který byl zkušebním pilotem u několika společností se později uchýlil do samoty v poušti, kde navázal styk s mimozemšťany - vynecháme podrobnosti, ale uvedeme, že podle jejich pokynů zkonstruoval tzv. integraton, kupolovitou stavbu, 15 m vysokou, která neobsahovala žádný kov, - zato 64 diod obklopujících kupoli, což jsou statické přijímače, na jejichž špičce se nachází induktor a jejich dno je kvůli izolaci pokryto karbonizovanou pryží. Integraton je elektrostatický magnetický generátor, který energeticky nabíjí buněčné struktury, transformuje je a omlazuje.

Zmatený popis lze rozšifrovat asi tak, že diody mají na volném konci radioaktivní zářič, který přitahuje elektrony z atmosféry a koule je odráží na vnitřní objekty. To bychom mohli akceptovat, protože je známo, že elektrony působí příznivě na biologické systémy. Nicméně karbonizovaná pryž obsahuje uhlík a není tedy právě dobrým izolátorem a dále elektrostatickou sílu a magnetismus nelze spojovat. Je třeba dále uvést, že pan Tassel se setkal s vesmírnou lodí odpovídající přesně typu, jenž popsal Adamski a později stejnou loď fotografoval Menger. Popis tohoto typu UFO je nic neříkající - na př. ony tři koule dole, k nimž vedou tři kabely jsou prý přistávajícím zařízením, ale i kondenzátorem.

Existuje i podrobný popis UFO (12), vytvořený mimozemšťany z planety Ummo, pocházející ze systému Wolf 424 vzdálené 14,6 ly (světelných let). Z 22 ukazatelů vyjímám Aaxoo Xainu Ayii - toroidní magnetický generátor pole, Yaaxailu - magnetický zásobník, generátor energie transformující hmotu lithia a vizmutu, Muuyaa - toroidní sklad okysličené vody a kapalného lithia, Yaa Ooxee - zásobník rtuti ... atd. - další výrazy jsou banální a týkají se okének, kupole, prstence, atd., aniž by nás uvedly na stopu skutečné pohonné jednotky. Každý chemik ovšem ví, že uvedené prvky (lithium, vizmut, rtuť) nemohou žádnou energii proti gravitaci známým způsobem vyvinout.

Chabé znalosti chemie a fyziky referenta poznáme také podle toho, že se nezmínil o prstenci ze supravodivého materiálu, který může vytvořit supersilné magnetické pole. V našich - pozemských - podmínkách je to možné jen asi při - 253 stupních Celsia, aniž by to však mělo na gravitaci vliv.

Zmíněné UFO se objevilo 1. června 1967 v Aluce u Madridu, na jehož spodku bylo velké písmeno H. Vzdálenost 14,6 ly urazilo časovým kanálem za 9 měsíců.

Na dr.ing. Daniela Frye šli mimozemšťané vzhledem k jeho vzdělání trochu jinak. Zkonstruoval několik řídících systémů pro raketu Atlas a byl pověřen instalací přístrojů pro kontrolu a řízení létajících cílů na střelnici White Sands v Novém Mexiku. 4.7.1950 zmeškal poslední autobus do Las Cruces a tak se vypravil do pouště, aby se pokochal noční oblohou. Pak viděl, že jedna hvězda zhasíná a spatřil přistávající tmavé těleso. Asi 20 m od něj přistál kulatý objekt o průměru asi 9 m, a jakýsi hlas (zřejmě z radia) jej vyzval, aby nastoupil k projížďce. Loď byla bez posádky. Za 30 minut přeletěl do New Yorku a zpět, což odpovídalo rychlosti 13.000 km/h. Fry se pak vyptával na technické věci a jakýsi A-Lan mu vysvětlil, že loď má dva póly mezi nimiž dochází ke spádu potenciálu. Materiál obou pólů má mnoho volných elektronů, což si pan ing. Fry nedovede ani představit. Regulační mechanismus řídí tok elektronů přes oba energetické prstence, nahoře a dole v lodi. Pohybující se elektrony vytvářejí silné mg. pole. Každá změna mg. pole způsobí vznik elektrického pole, které je v amplitudě shodné, ale v polaritě obrácené a kolmo k mg. poli. Když obě pole vstupují do protikladné rezonance, je vzniklá energie největší. Účinek výsledného pole je identický s účinkem gravitačního pole. Jestliže se působiště výsledného pole shoduje s těžištěm lodi, vznikne jako jediný účinek zvýšení setrvačnosti nebo hmotnosti lodi. Jestliže se působiště nekryje s těžištěm lodi, pak se pohyb lodi zrychluje ve směru k působišti.

Protože tento systém, který vytváří pole je součástí lodi, pohybuje se spolu s ní a neustále vytváří výsledné pole, jehož střed leží krátce před těžištěm lodi, čímž se tato loď urychluje tak dlouho, dokud toto pole existuje.

Nuže, páni inženýři - máte možnost zkonstruovat UFO. Jistě vás napadne, kde se ono ohromné množství elektronů bere a jak překonává gravitaci.

Od dalšího řešitele, ing. Ivo Wiesnera se dozvídáme, jak je UFO uděláno. Vyvinuté civilizace před více jak 50.000 lety používaly prý energie ZERO (tj. nula, mj. i jméno japonských stíhaček za 2. sv. války), která je produktem anihilace neutronů jader těžkých nuklidů. O těchto strojích je mnoho zpráv ve védské literatuře, v sanskrtu (Daniken se však o vimanách v Indii nic nedozvěděl - (12). Přeskočme úvahy o kvantových vláknech Zero reagujících s prostoročasem a všimněme si, že energie Zero byla získána řízenou fúzí nuklidů o atomové hmotnosti 400 - 600, které alchymistická literatura zná pod jménem Lišák a Prahmota a které byly těženy mimozemšťany z hloubek 50 - 100 km.

K tomu je nutno uvést, že jsem pročetl mnoho alchymistické literatury (nikoliv ovšem v originále) a s termínem Lišák jsem se nesetkal. Nuklidy atomové hmotnosti větší jak 247 jsou velmi nestálé a nebyly dosud připraveny ve vážitelném množství. Samo curium o at. hmotnosti 274 i v malém množství se samo od sebe rozžhaví. Nepotvrdil se ani předpoklad, že nuklidy s at. číslem nad 110 budou stabilnější.

Američané dostali prý od mimozemšťanů 9 strojů, každý s obsahem 125 g oranžového nuklidu (Lišáka ?). Článek obsahuje i další podrobnosti, získané z cizí literatury a doplněné vlastní spekulací. (13)

Jestliže lze tyto informace nějak označit, pak jedině tak, že laik žasne a odborník se diví. I další článek o vimanách (14) lze charakterizovat tak, že autor k cizí hlouposti přidává svoji vlastní či naopak. K posoutzení totiž není třeba vědět, co je neutron a nuklid, ale stačí prostý selský rozum, který přišel nějak do styku s pájením nebo leteckým modelářstvím.

Po vylíčení jakési staroindické supertechniky se dozvídáme, že pro vimany byl použit královský kov, odolávající vysokému žáru. Tento kov byl získáván tavením 3 kovů při teplotě 272 stupňů C za přídavku boraxu. Klempíř i radioamatér ví, že teplota 272 st. C je teplota pájky (slitina cínu a olova) a většina i průměrně vzdělaných lidí ví, že tato teplota není nijak vysoká, i když bychom se o ní spálili a zapálila by na př. dřevo. Kromě toho borax taje při 740 stupních C. Vimana sundata létala rychlostí 5.760 km/h a tak se ptáme, z jakých jednotek uvedených v sanskrtu to překladatel zjistil. Vimana tripura byla poháněna slunečními paprsky a pohybovala se i pod vodou. A při vší té supertechnologii nalezneme zde nákres vimany s vrtulí a křídly z peří ! Takových perliček je v článku ovšem mnohem více.

V poslední době se rozšířila propagace tzv. asertivity, která mj. prosazuje neústupnost z vlastního názoru. To je ovšem chvályhodné, pokud tento názor je zdůvodněn a je správný. Jinak je to obyčejná drzost, přesně podle hesla : říkáte-li blbosti, říkejte je suverénně a ještě se sarkasticky chechtejte. Námitka, že v minulém století, kdy byly texty překládány, věda zdaleka neznala to, co dnes, neobstojí, protože většina principů byla alespoň rámcově již známá, a teprve 20. století je rozvinulo do použitelné podoby, při použití nových materiálů a technologií. To platí jak o raketové technice, polovodičích, luminoforech, lécích, motorech, létání, a pod. Nikdo neví, jak by anihilující se neutrony mohly být použity k pohonu, ani jak byla ve vimanách použita rtuť. Je to spekulace, která sice hezky a velice učeně zní, ale která se nedá nijak dokázat ani sehnat argumenty pro její podporu.

O t á z k y a p a r a d o x y

Připustíme-li, že skutečně došlo i dochází k mnoha kontaktům s mimozemšťany, pak vyvstává řada otázek. Na příklad, jak mohou živé bytosti odolávat velmi silnému magnetickému a elektrickému poli nebo dokonce neutronům, které, jak známo, pronikají i silnou vrstvou olova. I když byly někdy pozorovány bytosti z UFO v podobě robotů, nelze tvrdit, že jsou roboty všichni. Podle "kontaktérů" se někteří dokonce podobají lidem a žijí mezi námi.

Další otázkou je překonávání ohromných vzdáleností. Ta nejkratší k systému alfa Centauri je vzdálená 4,3 ly. Díky románům Jakuba Arbese, H.G. Wellse a teorii relativity A. Einsteina, jakož i řadě sci-fi filmů se zakořenil názor o změně času nikoliv jen na rovině psychické, ale i na rovině organické. Jiní spoléhají na jakousi vyšší dimenzi, zrušení časoprostoru, atd. O problému pohonu a ovládnutí gravitace už byla řeč.

Co zde pohledávají ? V dojemné shodě se dozvídáme od "kontaktérů" že nás sledují tisíce let, že nás chtějí zachránit od jaderné války a sebezničení, jak se to prý stalo s pozemskou Lemurií, Atlantidou nebo s planetou mezi Marsem a Jupiterem, která prý také byla rozmetána jadernou explozí. Ale ani tisíc termonukleárních bomb nemůže rozmetat planetu, pouze zničit její povrch. Tato planeta mohla být rozmetána spíše zásahem jiného kosmického tělesa nebo spíše překročením tzv. Rocheovy meze, kdy planeta v jisté vzdálenosti od jiné planety je roztrhána slapovými silami. Červenavá barva Marsu naznačuje, že zde došlo vysokým žárem k dehydrataci a tisíce malých zbytků této planety (asteroidů) krouží kolem Slunce.

Dalším příkladem roztrhání, patrně družice, jsou pásy planety Saturn. Údajní mimozemšťané sdělili nejen to, že pocházejí ze vzdálené galaxie, ale i z Venuše, Marsu, Uranu nebo Ganymedu, či dokonce ze Saturnu (14).

Co se týká Marsu, je možné, že tam kdysi život existoval. Bytosti z UFO prý tyto rozpory vysvětlují buď tím, že na těchto planetách existují vyšší a jemnější vibrace, proto je tam život možný, ovšem jen na duchovní úrovni. Jiné "vysvětlení" říká, že název "Venuše" a "Mars" se týká jiné planetární sféry, což připomíná alchymistické tvrzení, že alchymistická síra nebo rtuť je něco jiného než co tím míníme my.

Mimozemšťané, kteří nám údajně přinášejí lásku, nemohou prý zasahovat do našich věcí - a tak se dále může vesele válčit.

A c o i n d i c i e ?

Detektivové řeší problémy, které jsou směsí stop, indicií, falešných i skutečných dohadů, ale v celkem známém světě. Řešení problémů v hraničních jevech a UFO se však pohybuje na nejisté půdě. Ponořuje-li se UFO do moře nebo se z moře vynořuje ohnivá koule, nelze tvrdit, že UFO mají v moři základny. Snaha po světovém míru se výrazně projevila při zjevení u Fatimy v r. 1971, kde došlo zřejmě ke kontaktu s mimozemskou civilizací, jejíž představitel vzal na sebe podobu mladé ženy (Panna Marie) a podobně tomu bylo v Medžugorji.

Za projev komunikace se uvádí kola a znaky, které se objevují v Anglii v obilných polích. I když se objevily padělky, většina obrazců je pravá, protože člověk by je tak dokonale v krátké době nemohl vytvořit.

Je nápadné, že od setkání prezidentů Gorbačova a Reagana v Reykjavíku se komunistický blok začal hroutit a to zcela nečekanou rychlostí. Byly prakticky přerušeny atomové zkoušky a mnoho jaderných hlavic bylo rozebráno tak, jak si to údajně mimozemšťané přáli. Na druhé straně však vidíme, že se nebývale rozšířila nemoc AIDS, že se dále vedou místní války, stále existuje terorismus, že lidé k sobě nejsou slušní a ohleduplní, jak jsme si před lety slibovali.

A tak nezbývá než sokratovsky říci : vím, že nic nevím, nebo podle Goetha : čím více víme, tím více pochybujeme.

Ing. Věnceslav Patrovský, CSc.

Literatura

1. Fleissig J.: Záhada dvacátého století. Sveročeské nakl. Liberec 1969, s. 77

2. Patrovský V.: UFO stále záhadné. Radost Pelhřimov 1991, s. 45

3. Magazín 2000 5/94, s. 15

4. Heseman M.: UFO - Kontakty. ETNA Praha 1994, s. 30,177

5. Patrovský V.: cit. dílo. s. 181

6. Magazín 2000 8/1994, s. 14

7. Heseman M.: cit. dílo, s. 70

8. Patrovský V. Od magie k biotronice. Stanovum Pelhřimov 1993, s. 146

9. Spiritismus ve světle pravdy a zkušenosti. Kodym, Praha 1933

10. Heseman M. : cit. dílo s. 89

11. Jampolská N.: Zabilo turisty UFO ? TA 6/1992, s. 8. Orlov V.: Kosmické tetování. TA 38/91 aj. In: Problémy mimozemských civilizací a UFO. Sborník Včelka Plzeň 1992

12. Daniken. E.von: Zpět ke hvězdám. Praha 1993

13. Wiesner I.: UFO - parciální řešení. ZAZ 3/1994, s.. 17. Redakční rada ZAZ v minulém čísle upozorňovala autory, aby přesně dokládali, jak k jednotlivým argumentům dospěli. Proto bych se i já přimlouval za to, aby i ing. Wiesner uvedl zdroje, ze kterých tyto objevy čerpal.

14. Magazín 2000 č.7/1994, s. 19

15. Neznámé bytosti přicházejí ze Saturna. Bild 2.11.1994

Ing. Věnceslav Patrovský, CSc.

ZAZ č. 5/1995