Elektrická podstata tzv. psychické energie

Podnět k napsání tohoto článku daly dva referáty v tomto časopise, pojednávající především o tzv. psychokinetickém působení na generátory náhodných dějů (REG) [1] a [2]. Tyto pokusy se konaly na univerzitě v Princetonu a navázaly na podobné pokusy popsané H. Schmidtem [3], [4], V původních článcích se však nehovoří o podstatě tohoto působení, které je sice soustavně prokazováno jako statisticky signifikantní, avšak odchylky od pravděpodobné hodnoty jsou podle [1] jen +0,23 % a -0,29 %, podle [2] dokonce ±4 % a podle [3] ještě více +7,1 % a -9,1 %, avšak až při velkém počtu pokusů 10 000 až 20 000. Tak vysoký počet pokusů je ovšem neúnosný a také lze mít námitky proti termínu "psychokinetické" ovlivnění. Psychokineze je právě tak vžitý termín jako parapsychologie a právě tak lze proti němu mít námitky [5]. Značí pohyb způsobený předpokládaným duševním úsilím. To lze akceptovat u snadno pohyblivých soustav, avšak u soustav elektronických můžeme být na rozpacích. Adekvátnost termínu by mohla být prokázána znalostí podstaty jevu, což je podstatné pro celý tento výzkum. Musíme se ovšem také ptát, jak k ovlivnění dochází a která část nebo součástka je u REG vlastně ovlivněna. Těmito otázkami se před léty zabýval autor tohoto článku a zcela jednoznačně dospěl k dále uvedeným závěrům.

Randomizer, jeho konstrukce a senzor

K pokusům zkonstruoval autor generátor dvou náhodných stavů s neonkami a se světelnými diodami [6]. Oba randomizery mají velmi jednoduché zapojení a zapojení se dvěma LED, o kterém zde referujeme, je na obr. 1. Polovina obvodu MH7400 je astabilní oscilátor pravoúhlých kmitů o frekvenci kolem 80 Hz, který překlápí bistabilní obvod vytvořený z druhé poloviny integrovaného obvodu. Diody LED na výstupech se tedy střídavě rozsvěcují a zhášejí, což ovšem není znát a svědčí o tom jen stroboskopický jev při pohybu přístroje. Přístroj byl konstruován podle japonského vzoru, který byl zabudován v kovové krabičce a celkem logicky bylo možné usoudit, že jedinou ovlivnitelnou složkou mohou být dvě LED na panelu. Nelze ovšem argumentovat, že LED nelze ovlivnit, neboť jsou na výstupu hradel, protože výstup jednoho hradla je vázán na vstup hradla druhého. Podstatné pro možnost ovlivnění vnějšími silami je i jakási elektronická "váha" realizovaná kondenzátory C' a (7", neboť impuls z oscilátoru působí ve stejném okamžiku na obě hradla.

Jeho amplituda nesmí být velká a lze ji regulovat potenciometrem v místě označeném x. Je pochopitelné, že i obě ovlivňovaná hradla musí mít přibližně stejné elektrické parametry.

Z těchto důvodů nelze k pokusům použít taková zapojení, kde budicí kmitočet je doslova "pumpován" do bistabilního nebo počítacího obvodu, jak je tomu třeba u elektronických kostek, rulet apod. Neméně podstatná je i metodika a práce s přistrojena. Pro symetrizaci v odchylkách vnitřních i vnějších vlivů se v jedné sérii pokusů ovlivňovala pětkrát levá LED a pětkrát pravá LED. Těchto sérií bylo deset a všech pokusů tedy sto. Pravděpodobnost zhášení levé a pravé LED je pak 1:1, čili 50 %. Ve skutečnosti byl pro 100 pokusů nalezen rozptyl 50 % i ± 4 %.

Podstata ovlivňující energii

Ovlivnění tzv. psychickou energií se realizovalo dvojím způsobem, známým z pokusů s rostlinami [7], [8]. Jednak ovlivněním prsty, jednak ovlivněním soustředěným pohledem. V prvním případě (efekt EMPT, energomyopower transfer) jde o mírné pohyby svalů, které by měly být zdrojem elektrických nábojů. Ve druhém případě jde o soustředěný pohled na zvolenou diodu. V obou případech se po několika sekundách stiskne tlačítko T, čímž se oscilátor vyřadí a bistabilní obvod zůstane v jednom ze dvou možných stavů. Ovlivňovaná LED by měla mít větší tendenci ke zhášení, a to se skutečně opakovaně dařilo v mezích poměrů 40 : 60 až 25 : 75, což při sto pokusech daleko překračuje hodnoty podle citací [1] až [4]; lze to vysvětlit tím, že byla ovlivňována jen ta komponenta, která má na funkci randomizeru podstatný vliv. Energie směrovaná. z očí vypadá jako jakýsi biologický laser a zdá se být účinnější než energie emitovaná z prstů. Označuje se jako efekt PEER (power eyes emitting radiation) a měla by být detailně prostudována elektrofyziology a očními specialisty. Tento jev již popsali Kažinský a Turlygin [9] a může jím být vysvětlena hypnóza i telepatie na kratší vzdálenost.

Oba jevy nelze nijak zvlášť popsat. Daří se, když je operátor odpočatý a předem se několikrát nadechne. Mezi pokusnými sériemi je třeba dělat přestávky. Jevy závisejí také na cirkadianním rytmu. Při pokusech byly pozorovány dva zajímavé jevy; jakási remanence při delším ovlivňování jedné LED, projevující se setrváváním ve zhášení, i když. již byla ovlivňována druhá LED a dále jakási reverze účinku, která byla pozorována, když se v přestávce mezi pokusy změnila nálada osoby k horšímu, např. nepříjemnou vzpomínkou. V tom případě měla LED při ovlivňování naopak snahu nadále svítit [10]. Jak se ukázalo později, lze první jev vysvětlit hromaděním elektrického náboje a druhý jev změnou záporného náboje na kladný, což je v souladu se známým příznivým působením záporných iontů a nepříznivým působením kladných iontů.

Že jde skutečně o elektrické vlivy na LED, bylo prokázáno jednak tím, že bistabilní obvod bylo někdy možné překlopit elektrizovaným proužkem polyetylénu a dále provedením série pokusů, kdy na LED byl přiložen piezoelektrický váleček (z plynového zapalovače) polaritou - nebo -f. Dále bylo zjištěno, že randomizer nelze montovat do plastikové, snadno elektrizovatelné krabice a že jeho funkce selhává i za bouřkového počasí. Ostatní možné a, běžné vlivy se ukázaly být neúčinné. Šlo třeba o tepelné záření a frekvenci 50 Hz (smyčka pistolového pájedla), osvětlení "bleskem" nebo magnetické pole asi o 0,05 T. Lépe se osvědčily LED s malou zářící ploškou, méně vhodné byly LED matné, zářící v celém objemu. Barva LED patrně nemá větší vliv, ale obě LED musí být téže barvy. Neosvědčilo se snížení frekvence oscilátoru, aby bylo vidět, že LED střídavě zhášejí.

Závěr

Uvedené skutečnosti ukazují, že k účinnému ovlivnění randomizeru musí být ovlivňována citlivá součástka (senzor) a přístroj musí být rovněž vhodně zapojen. Různé modelové pokusy pak ukazují, že ovlivnění nastává působením elektrických nábojů generovaných lidským tělem, resp. mozkem. Žádné indicie mluvící ve prospěch ryzí psychické energie, psychických částic a "neznámého" pole či energie nebyly nalezeny, naopak, všechny pozorované jevy bylo možné vysvětlit fyzikálním způsobem. Existence jakéhosi biologického laseru je jen zdánlivě překvapující, avšak pochopitelná na základě distanční biofyziky.

Obr. 1. Jednoduchý randomizer se dvěma světelnými diodami; obě mají být od sebe vzdáleny nejméně 7 cm a přístroj se musí montovat do kovové nebo dřevěné krabičky. Použitý integrovaný obvod je MH 700.

[1] Lom, T.: Nestárnoucí problém: Psychické jevy na rozhraní fyziky a psychologie. Slaboproudý obzor, 44, 1983, 6. 2, s. 98.
[2] Lom, T.: Výzkum anomálních jevů na universitě v Princetonu. Slaboproudý obzor, 46, 1985, č. 11, s. 543.
[3] Schmidt H.-: Mental influence on random events. New Scientist, červen 24, 1971, s. 757.
[4] Schmidt, H.: A simple random number generator for use with micro computers. J. Amer. Soč. Psych. Res. 71, 1977, s. 171.
[5] Patrovský, V.: Psychobiofyzika nebo distanční biofyzika? Slaboproudý obzor, 46, 1985, č. 9, s. 452.
[6] Patrovský, V.: Psychická energie a její důkaz. Čas. lék. čes., 115, 1976, s. 1280.
[7] Pettet, J.: Mental though affects plant growth. 2th Congress on Psych. Research, Monte Carlo, 1975, s. 150.
[8] Patrovský, V.: Action of human and physical magnetism on the plants growth. 2th Congress on Psych. Research, Monte Carlo 1975,8.161.
[9] Kažinsky, B. B., Ostrander, S., Schroeder, L.: The ESP Papers. s. 133, Bantam Book 1976.
[10] Patrovský, V.: Další důkaz elektromagnetické povahy tzv. psychické energie. Čas. lék. čes., 118, 1979, s. 951.

Ing. Věnceslav Patrovský, CSc.

Slaboproudý obzor, 47 [1986] č. 11, 12