Co je věda, pavěda a pseudověda (3)

Quod licet Jovi, non licet bovi

(„Co je dovoleno Jovovi není dovoleno volovi“ - lat.přísloví)

3. Fantazie nebo věda?

John Cleves Symmes se narodil v New Jersey roku 1780 a zemřel zde po 49 letech života. Do poslední chvíle věřil, že je Země dutá a uvnitř obývaná. Vchod do Země je na jižním a severním pólu. Počátkem 19. století vstoupil do armády a dotáhl to na hodnost kapitána. Po válce roku 1812 se oženil, vystoupil z armády a živil se obchodem. Přitom však horlivě četl astronomické spisy a 18. dubna 1818 veřejně vyhlásil svoji teorii a duté Zemi, která se uvnitř skládá z pěti soustředných koulí, atd. Kupodivu získal tisíce přívrženců a nakonec požádal neúspěšně a podporu výpravy kongres USA, teprve když se spojil s jakýmsi Reynoldsem a díky jemu se podařilo získat příslib stavby tří lodí. Avšak když byl president Adams poražen ve volbách a nastoupil A. Jackson, byl původní příslib zamítnut.

Stručně řečeno, Symmes byl velmi zklamán a ku konci života on i jeho rodina byli vystaveny obecnému posměchu. A zde se uplatní naše vstupní motto. Padesát let přes Symmesem psal o možné duté Zemi astronom Halley, a matematik Euler. Halley se proslavil objevem komety po něm nazvané a Boiler zase matematikou nikoho ani nenapadlo se jim smát. Ale chudák Symmes byl jimi zřejmě ovlivněni a uvěřil. Z nedávných případů uveďme pana Danikena, Dr. Součka a pana Stangela. První, jak je známo, byl hoteliér, druhý zubař a třetí pak krejčí. Jak je známo, první dva se věnovali záhadám i mimozemšťanům, třetí pak si sestavil přístroj na detekci geopatogenních zón.

Bohužel, protože nebyli posvěceni nějakou slovutnou Akademií, jejich teorie a knihy nebyly oficiálně uznány. Dodnes vykřikuje ředitel plzeňské hvězdárny Ing. Maleček, CSc., že UFO nikdo nikdy neviděl a Dr. Grygar s Pacnerem zatracují geopatogenní zóny.

Máme ještě jeden zvláštní případ, na který se hodí Einsteinova odpověď na otázku, proč mnohé vynálezy učinili laici a ne vědci - řekl prý, že vědci velmi dobře vědí, že něco nelze udělat, ale pak se najde nějaký hlupák, který to neví a udělá to.

Malá obměna je, že vědci vypočetli, že čmelák nemůže létat, vzhledem ke své hmotnosti a malé ploše křídel. Čmelák to ale neví a proto létá.

Nuže, Zénobi Gramme byl truhlářský dělník (1826-1901), který první sestrojil užitečné dynama dodávající elektrický proud a to někdy v roce l869. Rok na to založil vlastní společnost, která tyto stroje začala vyrábět. Dynamo sice nemělo velkou účinnost, neboť mělo věncovou kotvu, ale faktem zůstává, že vědci, kteří se zabývali magnetickou indukcí jako, Faraday, Ampére, Nollet aj., na dynamo nepřišli. Siemens pak až později.

Vědecký úžas, až skandál, vypukl až po Grammeho smrti, kdy jeho žena vydala jeho „Vědecké hypotézy“ v roce 1900. Byl to tentokrát skutečně guláš nesmyslů, nikoliv jen známé vědátorské ostouzení. Ostatně v knize „Zrození velkých vynálezů“ od F. Jílka na str.69 se uvádí, jak vědci přijali vynález Newcombova ohňového stroje (předchůdce parního stroje). Fyzik Desagulier se vyjádřil, že to nebyla žádná moudrost a znalost filosofie takový stroj postavit, ale šťastná náhoda!

Svobodné slovo přineslo 24.10.1987 reportáž z astronautického kongresu v anglickém Brightonu, kde mluvil náš Dr.Pospíšil, CSc., (člen výboru „Zpátky na Měsíc“). Líčil perspektivy využití Měsíce jako surovinové základny. Z kysličníků měsíčních hornin by se získávaly kovy a kapalný kyslík. Tato věta sama o sobě svědčí o naprosté neznalosti chemie, technologie, astronautiky, atd. Měsíční horniny neobsahují vzácné prvky, v horninách nejsou volné kysličníky, ale sloučeny v křemičitany, jejichž rozklad by vyžadoval energii a konečně dopravu na Zemi. Čtenáře upozorňuji, že v této kapitole nejde o paranormální jevy, ale o problémy, spadající do normálních věd.

Závěrem kuriózní teorii vzniku a existence vesmíru: Fred Hoyle a Jordan tvrdí, že vesmír vznikl z ničeho. V každém krychlovém metru prostoru musí (?) jednou za miliardu let vzniknout jeden atom vodíku. Bondi zdůraznil, že nejde o vznik ze záření, ale skutečně z ničeho. Nicméně Hoyle a McCrea nakonec připustili, že když se vesmír rozpíná, že hmota, která úbytek hmoty kompenzuje, vzniká z nějakého tvořícího pole, které je velmi slabé a proto ještě nebylo objeveno.

Zamíchá-li se do toho Dirakovo vakuum plné virtuálních částic s energií menší než nula, nabývá prý tato teorie již reálné podoby.

Je třeba však vysvětlit, že absurdní teorie pana Hoyleho byla vyvolána teorií, že se vesmír rozpíná a tato domněnka byla navozena dvěma jevy - jednak objevem tzv. rudého posuvu počátkem století Hubblem u světla vzdálených galaxii a pak tzv. Olbersovým paradoxem, totiž temností noční oblohy, která při stacionárním vesmíru by musela celá jasně zářit. Rudý posuv plyne z Dopplerova principu (1803-1854), který objevil, že světelný objekt, který se od nás vzdaluje, posouvá spektrální čáry a pásy k červenému konci spektra a naopak, když se přibližuje, posunují se k fialovému konci. Tato zjištění nejsou nijak fantastická a mají svoji logiku, protože jsou založena na analogii.

Něco jiného však je vyvozovat další, skutečně absurdní teorie. Max Telling sice řekl, že absurdní fakta vyžadují absurdní vysvětlení, ale jsou jisté meze, kdy odvážný předpoklad přechází v nesmysl, protože postrádá sebemenší indicií a je na úrovni Aristotelovského výkladu, že hvězdy jsou dírkami v obloze či sférách.

Ostatně i Olbersův paradox i rudý posuv muže být způsoben jinými příčinami, než se vykládá. Vytvářet teorie o makro i mikrokosmu je a bude vždy ošidné, protože člověk nemůže nikdy strčit hlavu do atomu nebo dostat se až na kraj vesmíru, pokud existuje. Je si třeba uvědomit, že mnohem konkrétnější a dosažitelné problémy, jako je gravitace nebo podstata života, stále unikají pochopení a vysvětlení.

Zakončím tuto kapitolu podobným citátem, jako na začátku: Vůl zůstane volem, i když si pozlatí rohy a na čela si dá tabulku s nápisem ctihodného ústavu (doplňte dle uvážení a potřeby).

Zkušenost totiž ukazuje, že když jste hoteliér, krejčí, ale třeba i nápaditý technik, potom vaše pravdy okolí nebere vážně. Ale když se můžete zaštítit hlavičkou nějakého ctihodného ústavu, Akademie, hvězdárny, ale třeba i spolku, pak můžete plácat nesmysly a máte naději je dostat do tisku, televize i do rozhlasu.

Ing. Věnceslav Patrovský, CSc.

Podzim, 1995