MMX - CZ.CK - U sv. Kamene

Asi dva kilometry na jih od Rychnova nad Malší, blízko rakouské hranice, do nedávné doby ležící v zakázaném a nepřístupném pásmu.

Nejstarší písemné záznamy o oblasti zvané U svatého Kamene pocházejí z první poloviny 16. století. Připomínají se podivné úkazy, které se prý již od pradávna objevují v blízkosti dvou zvláštních, obrovských kamenů, ležících v údolí mezi Českým Rychnovem a Tichou. Ke kameni se vztahují pověsti i zprávy o zázračném vyléčení. Toho využila církev. Území patřilo klášteru klarisek v Českém Krumlově a jejich představená Anna Kristýna Poperlová se rozhodla postavit nad Kamenem kapli. K tomu došlo v roce 1653. Brzy se ukázalo, že kaple nedostačuje stoupajícímu přílivu poutníků a tak byl zbudován kostel Panny Marie Sněžné, do jehož areálu byla kaple sv. Kamene začleněna. Zároveň začal být budován klášter.

Sv. Kámen zůstal velmi frekventovaným poutním místem až do začátku druhé světové války. Naposledy se tu konala slavnost v roce 1949. Pak byl prostor u rakouské hranice uzavřen a na Sv. Kámen se stěhovala posádka pohraniční stráže, která kostel i klášter značně zdevastovala. Teprve po roce 1990 byl opraven společnou péčí věřících z Čech i Rakouska. (1)

Podle pověsti zde byl původně kámen jeden, který se sám od sebe roztrhl na dvě poloviny. Obě části se prý od sebe pomalu vzdalují. Až mezera mezi nimi bude tak velká, že jí projede koňský potah, nastane soudný den. Pastevci z okolních vesnic, kteří pásali v blízkosti Kamene dobytek, dosvědčovali, že prý bývá za nocí často ozářený a planul tak jasně, jako by na jeho vrcholu hořel veliký oheň. Někteří dokonce tvrdili, že na vrcholu většího balvanu zahlédli v oné jasné záři postavu Matky Boží.

Lid z celé oblasti se tu o velkých svátcích scházel k vykonání pobožnosti. Největší slavnost probíhala přede žněmi, kdy sem rolníci přicházeli prosit bohorodičku o bohatou úrodu a ochranu před nepřízní počasí.

Velice zvláštní událost je doložena z roku 1634. Tehdy zedník z Českého Rychnova, Šimon Stepinger, přes varování sousedů, porazil strom, rostoucí blízko svatého Kamene.

Když pak tímto dřívím doma zatopil, vyšlehl nečekaně velký plamen a zapálil šatičky na jeho tříleté dcerušce. Zoufalý otec odnesl popálené dítě ke Kameni a prosil Matku za odpuštění. Stal se zázrak a děvčátko se v krátkém čase úplně uzdravilo. Tato událost  neobyčejně zvýšilo zájem o posvátný Kámen, takže byl přímo obležen stále většími davy poutníků, jež sem přicházeli z celého Rakouska i Čech. 

Jeho zvláštní síla je prý údajně v jeho rozdělení. Jeho dvě části tvoří prý dva póly přírodního kondenzátoru, baterii, která se postupně nabíjí atmosférickou elektřinou, aby se v určitém okamžiku opět vybila, což mohlo být příčinou oněch světelných efektů. Toto elektromagnetické pole tak působilo na lidi i zvířata, zdržující se v okolí a tak mohlo být i prostředkem k léčebným procesům.

Zároveň tyto kameny mohly souviset s kulty plodnosti, oplodňováním polí i dobytka, vzývání Velké Matky a tedy pocházející až z pohanských dob.

Umístění sochy P. Marie na kámen - je zřejmě křesťanskou variantou zpodobování Matky na kameny.

Nedaleko kamene vyvěrá pramen, považovaný za zázračný a je uschován v malé kapličce. Přítomnost podzemní vody zřejmě zesiluje energetickou funkci kamenných kondenzátorů.  (2)

(2) Dvořák, O.: Kámen Sněžné Matky. Vědma, 5/1998