Klub psychotroniky a UFO * Megalit
Zlatý lom : XX - CZ.PS - Štipoklasy - Skelná huť
Původ
Magazín 2000 č. 9, roč. 1996 přinesl článek Jana Tůmy "Přišli dříve než Keltové" s podtitulkem "Megalitické město plné otazníků" (1,2), ve kterém byla popsána lokalita za vesnicí Skelná Huť (okr. Plzeň - sever). Ladislav Lenk z Badatelského centra Statenice místo označil za "obrovské pravěké hradiště, pozůstatek po megalitických stavbách z období 3000 - 6000 let př. n. l." Dr. Jitka Lenková místo přirovnává k hradištím na Obřím hradu (okres Prachatice), nebo na Plešivci (okr. Příbram). Připomíná se, že o lokalitě chybí jakékoli záznamy v soupisech archeologických památek a v archivech.

Na článek reagoval čtenář Magazínu 2000 Zdeněk Procházka z Domažlic (3), který označil lokalitu za pozůstatek po těžbě kamene. V odpovědi na tento dopis L. Lenk obhajoval pozoruhodnost lokality tím, že případného odpadu po těžbě kamene je velké množství a mohl být využit jinak, dále podobností lokality s jinými hradišti, a nakonec s nálezem několika kamenných žernovů.
Popis
Místo Zlatý lom se nachází na katastrálním území Nečtiny, místní část Březín, (2 km jižně) a 1,7 km jiho-jiho-východně od kóty 603 m - Pekelný vrch, východně od obce Jedvaniny. 

Hlavní valy mají rozlohu 500 - 300 metrů převýšení 3 - 10 m, další valy se táhnou chaoticky po celé lokalitě.
Fotografie
Řešení

S článkem (1, 2) byl seznámen archeolog PhDr. Ant. Beneš, CSc., který lokalitu navštívil v listopadu 1996. Po prohlídce a pátrání v archivních materiálech odmítl vývody, uvedené v článku. Sdělil, že :

"Jde o starý lom, v jehož těžební stěně je patrna těžebná surovina. Jde o žlutošedé až okrově žluté arkózová slepence, místy přecházející do hrubozrnných arkóz, pískovců až arkóz, s valouny křemene a buližníku o průměru až 7 cm a s křemenným kaolinickým tmelem. Dobře je patrna vodorovná lavicovitá vrstevnatost.

Otvírka má rozměry o šířce asi 100 m, délky 60 m a výšky 6 - 10 m. Kamenné pásy představují rezervní hraničky pro využití v příštím období, což je charakteristické pro činnost absolventů české kamenické školy.

Rozsah ložiska, vhodného pro méně náročné hrubé kamenické výrobky, (např. sloupky, schody, kvádry, lomový stavební kámen) se odhaduje na 200 x 200 m = 4.000 m 2 (ze závěrečné zprávy Geoindustrie Stříbro "Plzeňsko - kámen", nedat., příloha č. 7/3, autor prom.geolog K. Špaček, 28.7.1971)

Na ložisku se mělo těžit od počátku století do roku 1940, kdy bylo opuštěno. Podle názoru ing. Jiřího Noska, z odboru životního prostředí okresního úřadu Plzeň - sever bylo těženo již v 18. - 19. století a kámen se užíval na různých stavbách (včetně církevních) v Manětíně, Nečtinách, a Březíně.

Z lokality nejsou známy žádné archeologické nálezy. Skutečná archeologická hradiště nebo středověké fortifikace v nejbližším okolí představují lokality Okrouhlé hradiště u Konstantinových Lázní a Pekelný vrch u Nečtin. Představy o lokalitě v citovaném článku, používajícím pseudovědecké terminologie, jsou zcestné."

Tyto závěry potvrdil i geolog RNDr. Oldřich Malán, CSc. Konečné zhodnocení případu a souhrn názorů a diskuse, který případ vyvolal, byl uveden v článku (4).

Kol. aut. KPU

Odkazy a literatura

1. Tůma, Jan : Přišli dříve než Keltové. Megalitické město plné otazníků. Magazín 2000, č. 9 roč. 1996, s. 10 - 12

2. Tůma, J.: Gigantické kamenné město. Dobrý večerník, Praha. 12.7.1996

3. Procházka, Z.: Přišli později než Keltové a mimozemšťané. Magazín 2000, č. 12, roč. 1996, s. 14

4. Čechura, M.: Lom nebo megalitické město. ZAZ, č. 5, roč. 1996, s.12-16