 |
- Je zde
postaveno 22 štíhlých žulových obelisků, každý váží kolem 4 tun a je
5 až 6 metrů dlouhý. 12 z nich dělí obvod kruhové stavby o průměru 30
metrů na 12 stejných dílů a deset dalších je symetricky umístěno uvnitř
kruhu.
Všechny kameny jsou mezi sebou propojeny šedavými
a načervenalými žulovými chodníky vytvářejícími
labyrint, v jehož středu se objevuje hvězda
složená z trojúhelníku směřujícího nahoru a z trojúhelníku směřujícího
dolů. Dávný symbol má řadu významů, ale
v podstatě znamená, že řád nebe je
podobný řádu země a člověk stojí jako svorník uprostřed. Jindy
se čte jako pobídka k tomu, aby úsilí člověka v rovnováze směřovalo
k praktickým záležitostem i k věcem, jež
jej přesahují, a že stejně obojí je nerozlučně
propleteno do jednoho většího celku. |
|
|
Stavba vznikla poté, co místní
podnikatel a pozdější investor M. Bernas
odkryl při rekonstrukci kanalizace v Jiřetíně pod Jedlovou sérii
dlouhých, velkými klíny naštípaných žulových překladů, které přemosťovaly
místní potok. Ten byl sveden, jak je tomu v Sudetech obvyklé, nejprve do
kamenného koryta, jež bylo později z důvodu úspory místa překryto.
Architekt Karel Dobner byl požádán, aby z kamenů vytvořil nějakou asambláž,
a protože velkých kamenů bylo dvaadvacet, vzpomněl si, že číslem
dvaadvacet se po mnoho let velmi upřímně a umanutě zabýval Ladislav
Moučka, autor několika nekomerčních knih o posvátné geometrii a
kabale. L. Moučka navrhl, že kameny by měly být vztyčeny v uzlových
bodech obrazce, který navazuje na kabalistický,
trojnásobně proniknutý strom života. Tato
složitá hvězda by mohla představovat jeden z nejsilnějších obrazových
symbolů ezoterické tradice. Nejednalo se tedy o nějakou kopii
Stonehenge, ale o tvorbu krajinné hvězdy, která odpovídá tradici křesťanské
kabaly a v samotném okolí místa nějak souzní s čtvercovou loretou
významného dvorního architekta Lukase von Hildebrandta. |
