|
Původ
|
|
Pod vrchem
Vůstrá nedaleko vsí Nihošovic a Nemětic jižně od Strakonic byl kdysi
kamenný kruh z 9 kamenů. Byl však později zničen, rozebrán a kameny zakopány
v poli. Nebyly zde nalezeny žádné archeologické nálezy.
|
|
Popis a postup zkoumání
|
|
Nálezy
ve Vůstré u Nihošovic (na obr. ozn. a) na pahorku zvaném U
devíti králů byly považovány za
kruhové kromlechy. Někteří badatelé považovali
oba nálezy za přirozenou konfiguraci kamenů. Jiní
se domnívají, že to jsou nevelké kameny z kamenného věnce,
jaké lze často nalézt kolem pohřebních mohyl.
|
|
Na
obr. jsou patrné velmi těsné překryvy stanovišť domnělých menhirů
a kromlechů s četnými keltskými hradišti a sídlišti (označených
písmeny a až f), která mohou v těchto souvislostech vést i k domněnkám
o těsných vazbách na vznik těchto nálezů a jejich možný keltský
původ. Významný znalec jihočeských keltských oppid, hradišť,
sídlišť a pohřebišť B. Dubský nalezl v blízkosti některých
výrazně umístěných strakonických kamenů keltskou keramiku, převážně
mísy a misky, tedy nádoby svědčící o kultu, ale i střepy z předchozí
knovízské kultury. Na vrchu Hradiště bylo v polovině prvního
tisíciletí př. n.l. vybudováno hradiště patřící mezi významnější
halštatsko-laténská hradiště v Čechách. Není tedy vyloučeno, že
domnělé menhiry tu vztyčovali pro své účely Keltové. Také velký
kámen na vrchu Baba u Chrášťovic může snad být keltským
menhirem. Na pohřebišti v Hajské u Modlešovic, ve Vůstré a na
Sedlině mohou být domnělé kromlechy s velkou pravděpodobností
zbytky kamenných kruhových věnců okolo keltských mohyl z doby
bronzové či starší doby železné. |
|
|
Mapa
|
|
|
|
|
Literatura |
|
Svoboda
K.:Tajemné megality,svědkové doby kamenné, Horizont, Praha 1990
|
