V blízkosti zámku v Jezeří byl v roce 1973 prozkoumán mosteckými archeology 3 m vysoký nápadný přirozený rulový skalní útvar. (1) V dobách, kdy byly Krušné hory bez lesů, musel být zdaleka viditelný. Archeologové na jeho západní straně našli střepy ze tří nádob, dvou středověkých džbánků ze 14. nebo 15. století a z jedné nádoby pravěké kultury štítarského typu z doby bronzové, datované do období kolem roku 1800 př. n. l. Na východní straně byly nalezeny středověké pozůstatky z 15. století. Jde o první nález svého druhu v Krušných horách - obětní kámen z pravěku znovu použitý ve středověku. (1) (2)

Jde o přírodní skalní výchoz.

Přibližně 200 metrů od Obětního kamene se nachází z části poníčený  kruhový val neznámého  historického původu a uprostřed se nachází velký stojící kámen a několik zajímavých kamenů ležící ve valu. Zatím zde nebyly provedeny žádné archeologické výzkumy.

GPZ 50.5598644N, 13.5050511E - 50°33'35.512"N 13°30'18.184"E

   Podle archeologů mohl podobný zdaleka viditelný přírodní útvar sloužit například jako orientační bod, ke kterému mohlo být případně i něco uschováno, s jistotou, že to později bude nalezeno. Archeologové nevylučují ani kultovní význam kamene - v nádobách k němu mohly být například přinášeny oběti v podobě potravin. Sloužil by tedy jako obětní kámen. Bohužel se nedá vyloučit i skutečnost, že se nádoby ke kameni dostaly v průběhu staletí docela náhodou. Pochopitelně byly rozbité - a někdo je tu mohl docela obyčejně zahodit. Nálezy u přírodního výchozu poblíž Jezeří jsou však i přesto považovány za důležité svědectví o blízkém vztahu lidí k výrazným kamenům a to na ploše mnoha staletí, až do doby dávno po nástupu křesťanství. 

   Nedaleko odsud se našlo hradiště snad sezónní posvátné ohrazené místo sloužící k uctění posvátné hornické krajiny  kde se doslova válely kusy mědi a cínu. Místo se nachází pod vrcholem Jedlové a někdy nazývané Podhůří.  Nálezy  pochází ze stejného období jako nádoba u Obětního kamene. Uprostřed hradiště je skála připomínající  ptáka a též mohla sloužit k rituálním účelům.  V roce 1967 zde byly při sázení stromků nalezeny pravěké střepy. Během dalších výzkumů se zjistilo, že jde o sídliště knovízské kultury štítarského typu z doby mezi 900-800 lety př. n. l. Mimo jiné zde byl také objeven kámen používaný k mletí obilí (tzv. žernov) o průměru 45 cm a hmotnosti 18 kg. (2)

(1) Kukurová, Z.: Doly v severních Čechách před 3000 lety. Lidová demokracie, 20.9.1973

(2) Jezeří. Obětní kámen. http://www.rozhlas.cz/sever/planetarium/_zprava/117513

(3)  Petr Bílek, 2015