Léčitelská diagnostika

Pokrok lékařské vědy v diagnostice předstihl terapeutické obory. Každý lékař potvrdí, že rozpoznat nemoc, při využití všech diagnostických možností, není dnes většinou žádný problém. Přístrojová technika otevřela lékařské vědě netušené možnosti.
Není tomu tak dávno, kdy lékař užíval k diagnostice stejných prostředků jako jeho kolega ve středověku: poslech, poklep, počítání pulsu, zevní prohlídka těla, subjektivní pocity pacienta. Už lékařský teploměr, fonendoskop a tlakoměr znamenaly velký pokrok. Revoluci v diagnostice vyvolal rentgenový přístroj. Poprvé lékaři nemusí pomýšlet, co se v těle pacienta děje, mohou se přímo podívat. Dnes je poměrně nebezpečný rentgen vytlačován bezpečnějším ultrazvukem, videosondami a mnoha dalšími dokonalými přístroji. Pronikavý rozvoj biochemie umožňuje dokonalé biochemické vyšetření všech tělních tekutin i tkání, elektronické mikroskopy zviditelňují mikroby i viry. Soupis všech přístrojů a technik, využívaných v lékařské diagnostice, by zaplnil stránky tlusté knihy. Množství informací, které dnešní lékař může, s využitím všech přístrojů a technik, o pacientovi získat, je tak obrovské, že k jeho zpracování je nezbytná výpočetní technika.

Lékařská diagnostika je natolik obsáhlý obor, že se mu musí věnovat řada specialistů, kteří dokonale ovládají jen jeho malou část. Drahé přístroje nemohou být v každé lékařské ordinaci a tak musí lékař pacienta posílat na odborná vyšetření na různá místa. Lékař pak stanoví diagnosu podle písemných zpráv z jednotlivých odborných pracovišť. Často se na pacienta nemá čas podívat, nevyslechne, co ho trápí, rovnou předepíše, na která odborná vyšetření má jít, podle papírů stanoví diagnosu s receptem ho pošle do lékárny, když mu před tím vyplnil neschopenku.

Některá vyšetření jsou časově náročná, některá nepříjemná, u některých nelze zaručit naprostou neškodnost. Diagnostické přístroje stojí mnoho peněz a rychle zastarávají, proto je každé vyšetření s jejich pomocí drahé. A tak zkušení lékaři dají v méně vážných případech na svou intuici.

Většina léčitelů se diagnostikováním nezabývá. Od pacientů se dozvědí, co jim o jejich nemoci řekl lékař, a pak podle svých znalostí naordinují odlišnou léčbu. Někteří léčitelé se nepřiznají k tomu, že diagnostikovat neumí, ale užívají triků, pomocí kterých z nemocného dostanou, na co je vlastně lékař léčil. K nejčastějším "pseudodiagnostikám" patří usuzování na nemoc z dosud užívaných léků.

Někteří léčitelé ovládají část metod klasické lékařské diagnostiky, z jednotlivých příznaků dovedou určit, co nemocnému je. Takovouto "diagnosu" nelze samozřejmě považovat za rovnocennou s lékařskou diagnosou, ale pro potřebu léčitelského zásahu je většinou dostačující. Tito léčitelé se podrobně vyptají pacienta na všechny subjektivní pocity, na dosavadní průběh nemoci i léčby a na základě tohoto rozhovoru, doplněného "vyšetřením", učiní svůj závěr o nemoci. Klidné vyslechnutí nemocného, který byl dosud posílán z jednoho nepříjemného vyšetření na druhé, působí samo o sobě psychoterapeuticky, léčitel získá důvěru a ta je základem úspěšné léčby.

Chybějící přístrojové a laboratorní vybavení může léčitel kompenzovat zvláštními znalostmi: podle vnějších znaků lze zjistit víc, než najdeme v lékařských knihách. Orientální lékaři rozpracovali metody diagnosy ze změn vnějších znaků do propracovaného systému, který si nezadá s diagnostikou pomocí nejmodernějších přístrojů. Z barvy pokožky, skvrn na těle, tvaru a umístění vrásek, z kvality vlasů a vousů je možno usuzovat na stav vnitřních orgánů. Tyto zevně pozorovatelné změny signalizují nemoc ve stádiu, kdy nemocný ještě nemá žádné problémy, dokonce dřív, než počínající nemoc dokáže zjistit lékař s pomocí diagnostických přístrojů. To umožňuje začít včasnou léčbu a tak předejít horším následkům. Základy orientální diagnostiky z vnějších znaků jsou přehledně probrány v knize Michio Kushiho Orientální diagnostika, nedávno vydané Východoslovenským vydavatelstvem v Košicích.

Chiromanti nebo rukoznalci, jak se jim říkalo dříve, dovedou vyčíst zdravotní stav z čar a hrbolků na rukou. Toto umění si osvojili i někteří léčitelé, kteří z ruky dokáží vyčíst nejen k jakým nemocem má kdo sklon, ale i současný zdravotní stav a dosavadní průběh nemoci. Chronické nemoci lze úspěšně vyčíst ze stavu nehtů. Nehty rostou poměrně pomalu a tak na nich lze sledovat jak probíhající nemoc, tak i nedostatky v životosprávě.

Diagnostika z oční duhovky - irisdiagnostika - patří k tak spolehlivým diagnostickým metodám, že jí začínají využívat i někteří lékaři. Je výhodné, že obraz oční duhovky lze zachytit speciálním fotoaparátem a snímek pak v klidu porovnávat jak se schématy, tak se snímky pořízenými dříve. O irisdiagnostice existuje rozsáhlá literatura, mnoho pozornosti jí věnují jak západní, tak i východní lékaři. Výhodou irisdiagnostiky je, že oční duhovka se podle zdravotního stavu mění téměř před očima, ke změnám dochází dříve, než se nemoc dostane do stádia, kdy nemocnému působí potíže.

Maséři vědí, jak různě reagují jejich klienti na hmaty stejné intenzity podle toho, které místo těla masírují.

Každé místo na povrchu lidského těla je jinak citlivé a tato citlivost se mění podle aktuálního stavu vnitřních orgánů. Reflexní masáže jsou založeny na skutečnosti, že masírováním určité reflexní zóny dochází ke zlepšení funkce určitého vnitřního orgánu, který je s touto zónou v reflexním spojení. Naopak, zhoršení stavu vnitřního orgánu vede okamžitě ke zvýšení citlivosti příslušné reflexní zóny. Touto metodou samozřejmě není možno určit, o jakou nemoc se jedná, zkušený léčitel však pozná, které orgány nefungují správně a sem pak může napřít svou léčitelskou aktivitu. Vedle velkých reflexních zón, které mohou k diagnostice využívat právě zmínění maséři, jsou malé reflexní zóny na chodidlech, na rukou, na nose a na ušních boltcích. A právě chodidla a ušní boltce se zvláště dobře hodí k diagnostice. Než začne léčitel chodidlo prohmatávat, důkladně si ho prohlédne. Bradavice, kuří oka, nárůstky, vyrážky, skvrny či jiné změny vypovídají vždy o stavu vnitřních orgánů, které korespondují s poškozenou zónou. Co nenajdou oči, vyhmatají prsty. Při prohmatávání chodidla léčitel pozorně sleduje tvář pacienta, každý záškub mimických svalů má význam. Zkušené prsty cítí pod kůží každou změnu, někdy jakoby hrášek, jindy přímo ostrý hrot. Také výpověď pacienta o tom, co cítí, má diagnostický význam.

Aurikulodiagnostika je diagnostikování z ušních boltců. Také zde léčitel uši nejdříve důkladně prohlédne zrakem. Skvrnky, pupínky, zarudnutí i nápadná bledost některého místa mají svůj význam. Zóny na uších jsou tak malé, že je nelze prohmatávat prsty, většina léčitelů proto používá předmět se zakulaceným hrotem, který by neměl být kovový. Na rozdíl od akupunkturních bodů jsou tyto body na uších citlivé a tedy nalezitelné jen tehdy, když jim odpovídající orgán nefunguje tak, jak by měl.

Na podobném principu je založena i "diagnostika" F. Johna Thie v jeho slavné knize "Touch for Health" - Dotek pro zdraví. Každý sval je v reflexním spojení s určitým vnitřním orgánem, nemoc či porucha tohoto vnitřního orgánu má za důsledek oslabení příslušného svalu. Otestujeme-li "sílu" jednotlivých svalů, získáme obraz o stavu vnitřních orgánů. Tato jednoduchá metoda je překvapivě citlivá: tak např. stačí polknout jedno sousto nevhodné potraviny a už po několika vteřinách ochabne sval, který koresponduje se stavem žaludku. Pozorovatelné změny vyvolávají i vůně, zvuky, ale i myšlenky.

Z orientu pochází diagnostické metody odvozené od systému akupunktury. Jistě vás už nepřekvapí, že konkrétní akupunkturní bod je citlivější tehdy, když je přítomná porucha, kterou lze jeho pomocí pozitivně ovlivňovat. Kdo z vás někdy nahlédl do učebnice akupunktury, ten ví, že akupunkturních bodů je několik set a na ovlivnění jedné poruchy se používá vždy celá sestava několika bodů. Vyšetření všech bodů by trvalo několik hodin a vyhodnocení výsledků bez počítače několik dnů. Naštěstí akupunkturisté vypracovali několik systémů, které umožňují dojít k diagnose mnohem rychleji. Nejznámější z těchto systémů je pulsová diagnostika. Pomocí tří prstů sleduje diagnostik pulsy nejprve na jednom a pak na druhém zápěstí. Pulsy sleduje nejprve při slabém stisku, pak při silnějším stisku. Tak získá dvanáct hodnot, jejichž porovnáním zjistí, jaký je stav energie čchi v jednotlivých meridiánech, a může doporučit léčbu. Zní to jednoduše, ale zkuste si to. Při prvním ohmatání zápěstí budete rádi, když naleznete alespoň nějaký puls, o srovnávání dvanácti různých pulsů se vám ani nesní. Kdo se chce naučit pulsovou diagnostiku, musí si najít dobrého učitele, a musí se obrnit orientální trpělivostí. Pokud vám někdo slíbí, že vás naučí pulsovou diagnostiku ve víkendovém kursu, vězte, že je to podvodník.

Pro ty, kdo nemají orientální trpělivost, vymysleli akupunkturisté jednodušší metody diagnostiky. Jaký je energetický stav jednotlivých meridiánů lze zjistit pomocí tzv. poplašných bodů. Tyto body jsou citlivé na stisk tehdy, když je v odpovídajícím meridiánů energetická porucha. Pro každý meridián je jeden takový bod a tak je vyšetření poměrně rychlé.

Ještě jednodušší je Akabeneho diagnostika, která využívá akupunkturní body v blízkosti lůžek nehtů na rukou a na nohou. Tyto body diagnostik nahřívá ze vzdálenosti několika milimetrů pelyňkovou cigaretou a počítá, kdy pacient začne pociťovat pálení. Hodnoty zapisuje do jednoduché tabulky a jejím vyhodnocením snadno zjistí, jaký je stav energie v jednotlivých meridiánech. S touto metodou se můžete blíže seznámit v publikaci M. Landy Akabeneho test ohněm, kterou vydal OKC SM v Novém Jičíně.

Astrologové mohou vyčíst diagnosu z horoskopu. Už se základního horoskopu narození, radixu, lze poznat, k jakým chorobám bude mít zrozenec sklony, které poruchy zdraví lze předpokládat. Rozborem "direkcí" a "tranzitů" lze pak určit, kdy která nemoc propukne a jaký bude její průběh. Snad ještě důležitější je možnost určení nejvhodnějšího způsobu léčby, nebo ještě lépe optimální životosprávy, která buď propuknutí nemoci zabrání, nebo její průběh výrazně zmírní. Bohužel jen málokterý astrolog umí z horoskopu vyčíst údaje, týkající se zdraví a nemoci. Astrologie je velice náročná disciplína, k proniknutí do této oblasti jsou nutné určité mentální vlastnosti, které většina léčitelů nemá. Současný zájem o léčitelství i astrologii se u jednotlivce vyskytuje často, znalost obou oborů je však vzácná.

Až dosud probírané metody stanovení diagnosy mají jedno společné - jsou naučitelné. Vyžadují sice speciální znalosti, jisté dovednosti, mnoho trpělivosti a píle a v některých případech i talent, ale jinak nic mimořádného. Sláva léčitelů je však často postavena na neuvěřitelné schopnosti určit diagnosu jasnovidně. Z osobních zpovědí léčitelů se však dozvíme, že ani zde neplatí zcela, že by jasnovidnost byla někomu dána jen tak pro nic za nic. Mnohý z léčitelů začínal tak, že užíval některé z výše popsaných metod určování diagnosy a teprve po delší době u sebe objevil schopnost jasnovidné diagnosy. Je zřejmé, že i zde došlo k jakémusi "učení", neznáme pouze metodiku vyučování. Něco v léčiteli pod tlakem jeho touhy pomáhat lidem vyhovělo jeho potřebě vědět, jak jim pomáhat. Přísloví praví: "Pomoz si sám a Bůh ti pomůže", a tak i léčitel, který chce upřímně pomáhat lidem a který pro to dělá všechno, co může, bývá obdařen náhlým darem jasnovidnosti, který mu usnadní nastoupenou cestu.
Jasnovidnost je poněkud zavádějící pojem. Mnozí léčitelé při svém "jasnovidném" výkonu nic nevidí, někteří slyší hlasy, které jim diagnosu diktují, jinému nějaká vnitřní síla pohybuje rukou držící kyvadlo tak, že na nakreslené tabulce označí nemoc. Někteří léčitelé cítí pachy, které mají ve své paměti spojeny s konkrétní nemocí, jiní pociťují symptomy nemoci na vlastním těle. Některým neznámá síla vede ruku při automatickém psaní nebo kreslení. Přesto je nejvíce těch, kteří něco vidí. Výpovědi léčitelů o tom, co vlastně vidí, se však velice různí.

Různý je i stav vědomí, při kterém jasnovidec určuje diagnosu. Někteří léčitelé umí určit diagnosu jen v hypnotickém stavu, který navodí třetí osoba - hypnotizér. Jiní se dostávají do stavu změněného vědomí pomocí vůní pálených rostlin, rytmické hudby, rituálního tance, modliteb, manter, soustředění na lesklý předmět apod. Nejméně je těch, kteří určují diagnosu při nepozměněném, tzv. plném vědomí v přítomnosti mnoha svědků.

Některý jasnovidec potřebuje pacienta vidět, jinému stačí slyšet hlas po telefonu, vidět fotografii nemocného, jeho rukopis apod. Jeden prohlíží lahvičky s močí, druhý přikládá na čelo nebo na srdce obálku s vlasy nemocného. K navázání kontaktu jasnovidci stačí kousek látky, nasáklý potem nemocného, nebo jiný předmět, který nemocný u sebe nosil. Jsou však i jasnovidci, kterým stačí jméno pacienta, nebo jeho datum narození a některým dokonce stačí vědět, že pacient existuje.

V článku o alternativní anatomii jsme se zmínili o auře, kterou někteří jasnovidci vidí stejně, jako fyzické tělo. Z různých změn v intenzitě a zabarvení aury pak určují diagnosu. Jiný jasnovidec sice nevidí auru, jeho "jasnozrak" má ale schopnost rentgenu. Většinou má však jasnozření méně vyhraněný charakter - nemocný např. jasnovidci připomíná jiného nemocného, jehož zdravotní stav dobře zná, a to přesto, že pro ostatní není mezi těmito nemocnými žádná podoba.

Zajímavý způsob jasnovidné diagnosy, kterou údajně může provádět každý, popsal MUDr. R. Novotný (autor několika knih o fytoterapii): V malém množství moči nemocného rozpustíme takové množství modré skalice, aby vznikl nasycený roztok. Ten necháme vykrystalizovat na sklíčku a v kresbě, připomínající ledové květy na oknech, "jasně" uvidíme obraz nemocného orgánu. Vyzkoušejte si!

Před výkony jasnovidců stojíme v němém úžasu. Málokoho z nás napadne, že tito lidé rozvinuli k dokonalosti jednu z možností, kterou máme všichni. V každé diagnose zkušeného lékaře je alespoň trochu jasnovidnosti. Proč pošle pacienta na určitá vyšetření a ne na jiná, proč z výsledků vyšetření udělá určitý závěr a ne jiný, rovněž možný? Ti k sobě poctivější si přiznají, že jejich ruku vede něco vyššího než mechanický kalkul vědomé mysli, ti ostatní se klamou.

Je vám líto, že nejste jasnovidní? A co jste už pro to udělali?

Viktor Sekyt

Gemma 4/1991