Zásady fotografování na různá média Tisk
Napsal uživatel František Javůrek   
Středa, 20 Prosinec 2006 10:52

02jaknatoV dnešní době máme několik možností, na co budeme fotografovat. Každé médium má svá pro i proti, a je na nás, co zvolíme.

Nejkvalitnější snímky jsou a vždy byly ty, které pořídíme na inverzní film, neboli diapozitivní. Při fotografování na inverzní film jsou však již nutné jisté znalosti a zkušenosti, vyvážené ovšem vysokou kvalitou. Mnozí raději volí film negativní, který není tak citlivý na špatnou expozici, a z nějž minilab dokáže leccos "vytáhnout". V poslední době stále narůstá počet uživatelů digitálních přístrojů, které však poskytují ve srovnání s předchozími dvěma médii kvalitu nejhorší, která je ale vyvážena pohodlností a rychlostí následného zpracování fotografií a i náklady na fotografii. Každé toto médium má však odlišné vlastnosti a tím i odlišné požadavky na správnou expozici.

 Fotíme na negativní filmy

Negativní barevný film není tak náročný na přesnou expozici hlavně proto, že dynamický rozsah negativů je standardně velký. Pokud se podíváme do několika datasheetů k negativním filmům, zjistíme, že jejich dynamický rozsah se pohybuje cca od 6 do 10 EV. to znamená, že ve většině případů bude i při použití běžných automatických programů expozice správná. Vzhledem k technologii negativních filmů je však vhodnější mít trvale nastavenou na fotoaparátu mírnou přeexpozici - korekci +1/3 EV. Docílíme tímto lepší sytosti barev a snímek bude objektivně "hezčí". 

Fotíme na inverzní filmy

Fotografování na inverzi (diapozitivy) je již trošku náročnější, a zde bych se postavil za vyřazení automatiky. Když se podíváme do datasheetů inverzních filmů, z výpočtů ze senzitometrické křivky zjistíme, že dynamický rozsah je podstatně nižší, než u negativu - obecně cca 2 až výjimečně 5 EV. To znamená, že inverzní film je daleko náročnější na správně nsatvené expoziční parametry, než negativ. Technologie získávání obrazui u inverze je oproti negativu "obrácená", a proto při fotografování na diapozitivy je vhodné mít na fotoaparátu trvale nastavenou podexpozici, tedy korekci -1/3 EV. Tím zajistíme sytější podání barev a "blednutí" jasnějších míst. Dále je u inverzních filmů nutné vyhnout se "přepáleným světlům", neboli film je citlivější na přeexponovaná světlá místa, která pak vypadají jako "díra na fotce". Proto je vhodnější měřit expozici na světlejší místa a oželet tak ta tmavá, která na fotce nevypadají tak špatně, jako ta přesvětlená. 

Fotíme digitálně

Digitální fotografování je mírně podobné, jako u inverzních filmů. Digitální snímací čipy "trpí" několika nectnostmi. První je ta, že nesnáší moc světlá místa v obraze, podobně jako inverzní film, ale jsou na ně citlivější. Vznikají tak velmi často "vypálená světla", neboli místa kde není v obraze žádná kresba - místo je přesvětlené. Lépe snáší podexponovaná místa. Další nectností je při silnějším světle vznik moaré, a různých jiných "duchařin" v obraze. Zde se sčítají vlastnosti čipů s vlastnostmi méně kvalitních objektivů u kompaktních přístrojů. Proto se u digitálních přístrojů raději vůbec vyhneme fotografování v protisvětle, a při používání matricového (plošného) měření expozice doporučuji mít na fotoaparátu trvale nastavenou podexpozici, tedy korekci - 0.7 až -1 EV. Fotka bude tmavší, ale nebude trpět častými "vypálenými" světly, která již upravit v počítači nelze. Tmavou fotografii upravit lze velmi jednoduše např. v "úrovních", či "křivkách".

Aktualizováno Pátek, 04 Červenec 2008 19:17