Výhradně osobní zkušenosti dlouholetého amatéra Tisk
Napsal uživatel Tomáš Petráň   
Neděle, 11 Březen 2007 00:00

03clankyJe samozřejmé, že si nedělám ani v nejmenším nárok na absolutní vědomosti v tomto oboru. 

  Hlavní příčinu různých podivných úkazů na fotografiích vidím v použité technice. Záhadné úkazy na fotografiích zkoumají většinou lidé, kteří jsou sice nadšení badatelé, ale bez základních technických znalostí o fotografii a fotoaparátech.

Drtivá většina snímků se záhadnými jevy je pořízena kompaktními fotoaparáty. Tedy automaty na kinofilm a pak malými "digiťáky". Jen mizivé procento pochází z klasických či digitálních zrcadlovek. Už samotná kvalita zrcadlovek je někde úplně jinde než u automatů. Konstrukce pak je zcela odlišná. Největší rozdíl spočívá v tom, že zrcadlovky mají průhledový hledáček. Tudíž fotograf přesně vidí co fotí a nemůže se mu před objektiv dostat nějaký předmět aniž by to zaregistroval.

Dalším rozdílem oproti běžným automatům na kinofilm, je možnost zaznamenat poměr použitého času a clony. To umožňuje odhad, zda je např. objekt rozmazaný, protože se pohyboval nebo protože byl mimo rozsah hloubky ostrosti. Také je pak možné zopakovat záběr za srovnatelných podmínek.

Podstatným rozdílem je samotný objektiv. Kompaktní fotoaparáty vlastně žádný objektiv nemají. Je to jen otvor v plášti, vybavený jednoduchou soustavou čoček nebo i jen jedinou čočkou o délce ohniska 28 - 35 mm (42 mm u digi), bez možnosti jakéhokoli zaclonění sluneční clonou. Antireflexní vlastnosti takového "objektivu" jsou s objektivem zrcadlovek naprosto neporovnatelné, takže o různé světelné odrazy nikdy není nouze.

Rovněž přítomnost různých vláken a chmýří, které se mohou na objektivu usadit přirozeným způsobem nebo díky čištění nevhodnou textilií, je na velkém objektivu zrcadlovky mnohem lépe patrná. Kdežto v malém otvoru u kompaktu se snadno přehlédne. Kompakty (fix focus) jsou trvale zaostřeny na určitou vzdálenost a veškeré další "ostření" se děje výhradně pomocí clony. Pak dochází k tomu, že při intenzivním osvětlení je clona maximálně uzavřena a hloubka ostrosti je pak značná. Potom se i drobné znečištění na objektivu nebo těsně před ním, může objevit na konečné fotografii.

Navíc je u kompaktů objektiv velmi blízko blesku. Většinou jen 3 - 5 cm. U digitálních fotoaparátů se výrobci dokonce předhánějí v tom, kdo vyrobí přístroj menší. To znamená, že blesk vyzařuje vlastně přímo v rovině objektivu, což v prašném nebo vlhkém prostředí vede ke vzniku světelných efektů. Sám mám ve sbírce např. fotografie z daleké pouště (klasický automat) i z tuzemského deštivého dne (digitál), kde jsou vidět totožné kulové útvary.

U zrcadlovek, kde je blesk přídavným zařízením, je taková věc vzácností, protože roviny blesku a objektivu jsou mnohem rozdílnější. Tím pádem ani ve vlhku (jeskyně) nedochází ke světelným odrazům vůbec nebo jen velmi zřídka.

Tím rozhodně nechci říct, že všechny podivné úkazy na fotkách jsou technické vady. Měl jsem sám možnost vidět pár snímků nad kterými opravdu nezbylo než užasnout. Ale právě proto je třeba se vyvarovat základních omylů a neztrácet zkoumáním dávno prozkoumaného čas a energii.

 A ještě pár zásad, které bych si dovolil navrhnout pro posuzování takových snímků:

1. Co nejpřesněji zjistit a zaznamenat podmínky za jakých byl snímek pořízen - typ fotoaparátu (typ objektivu + clona a čas, tam kde to je možné), blesk ano - ne, místo a čas vzniku, povětrnostní a světelné podmínky, značka filmu, laboratoř kde foto dělali.

2. Snímky z filmů, kde chybí negativ, se vůbec nezabývat.

3. Tam, kde to jen trochu jde, pořídit kontrolní snímky, pokud možno tímtéž přístrojem a zároveň i jiným. Nejlépe úplně jiným, tedy automat - zrcadlovka, zrcadlovka-digi, apod. Samozřejmě podle možností.

4. Porovnáním snímků se pokusit nalézt "přirozené" vysvětlení

5. Pokud se to nepodaří, obrátit se na profesionálního fotografa, nejlépe takového který si dělá fotky sám a má tak zkušenosti z procesem vyvolávání.

6. Pokud se nám ani pak nebude vysvětlení zdát nebo se prostě žádné nenajde, uveřejnit snímek jako badatelský materiál, ovšem s tím, že stanovisko odborníků by mělo být nedílnou součástí prezentace.

 Je jasné, že se nikdy nepovede získat všechny informace, ale jde o to, aby jich bylo co možná nejvíce.


Tomáš Petráň

KPUFO Kutná Hora

  

Aktualizováno Pátek, 04 Červenec 2008 19:22