Nový fenomén neznalosti - RODS Tisk
Napsal uživatel František Javůrek   
Středa, 21 Únor 2007 00:00

03clankyV Polsku objevili záhadologové další objekt svého zájmu - RODS. Věřte, že nejde o nic záhadného, jen o projev chabých znalostí.

V jistém období se rozmohl ve světě fenomén ORBS, což jak již mnozí víte, bylo již dávno a mnohokráte vysvětleno i experimentálně zopakováno. I přes to se najdou mnozí fanatici, kteří neustále tvrdí ty své nesmysly o duchovních energiích. Nicméně tento jev je definitivně vysvětlen.

Místo něj však přichází díky polským záhadologům na scénu nový fotografický jev - RODS. Opět se setkáváme s různými "duchařskými" teoriemi, nicméně i zde je to jen velká neznalost procesu fotografie a přírodních dějů kolem nás. V dnešní technologické době jsme tak nějak zahleděni do sebe, do moderních technologií, do budování kariéry, a svět který nás obklopuje už nevnímáme. Ztrácíme kontakt s přírodou, nepřemýšlíme o ní, nevnímáme jí. Naopak technologické výdobytky naší doby nás díky své dokonalosti neustále méně nutí přemýšlet o své funkci a vlastnostech. Tím dochází k tomu, že fotografovat už prostě může každý, aniž by věděl, co fotoaparát dělá. Ve spojení tohoto s ignorováním, či neznalostí přírodních dějů a zákonitostí pak velmi často vyfotografujeme naprosto běžnou a všem zákonitostem podléhající událost, kterou však nedokážeme vysvětlit, a tak přichází ke slovu duchové, nebo nějaké nespecifikovatelné nadpřirozené síly. Bohužel se díky tomuto trendu vracíme pomalu ale jistě zpět do středověku, kdy jakýkoliv jev, který jsme nedokázali vysvětlit, byl přisuzován Bohu. Ale zpět k problému zvanému RODS. Opravdu to není nic zvláštního, auž vůbec nic nadpřirozeného.


Podívejme se zpočátku na činnost fotoaparátu. Podíváme-li se na fotografie RODS fotografované v denní době, zjistíme, že jsou focené s delším časem. Co to způsobí? Nic více, než to, že závěrka fotoaparátu je otevřená po delší časový úsek, a tedy veškerý pohyb je zaznamenám po celém úseku své dráhy, kdy byla otevřená závěrka. Vyfotíte-li takto motýla, k čemu dojde? Dojde k tomu, že jeho tělo bude vypadat jako delší váleček, či doutník, při čemž jeho křídla, která se u motýla pohybují dost pomalu, budou na fotografii vidět rozmazaná, a to tak, že několikrát za sebou na jednom protáhlém těle. Proč? Křídla motýla za letu půjdou nahoru, pak dolů, až se dostanou do zákrytu s tělem, pak zase půjdou dolů, a nahoru,  až se opět dostanou do zákrytu s tělem, a tak několikrát za sebou, podle toho, jak dlouho bude otevřená závěrka fotoaparátu. Ve výsledku to na fotografii vytvoří štíhlý doutník, nebo širší čáru, kolem jejíž  osy budou jakoby poloprůhledné vlnovky (rozmazaný pohyb křídel) - RODS.

Podíváme-li se na tyto fotografie fotografované v noci, nepůjde sice o motýly, ale o jejich noční obdobu, můry. Zde takovéto efekty vznikají dvěma různými způsoby. Buď použitím dlouhých časů  s využitím okolníhy umělého osvětlení, nebo s bleskem. Při použití okolního osvětlení půjde samozřejmě opět o dlouhé časy, které se zachovají stejně, jako u motýla ve dne. Může ale  dojít ještě k jedné okolnosti, a sice k tomu, že okolní osvětlení bude výbojkové, či zářivkové. Tato osvětlení jsou napájena za střídavého napětí, a na rozdíl od žárovek díky tomu "trpí" takzvaným "stroboskopickým efektem", což znamená, že jejich světlo neustále velmi rychle bliká frekvencí naší sítě, což je 50Hz, což znamená 100 průběhů nulou během jedné vteřiny, tady  100 bliknutí. Při focení pohybujícíh se objektů v takovémto osvětlení jsou výše popsané vyfotografované efekty ještě zajímavější, výraznější, protože tato "rychle blikající" osvětlení zvýrazní určité úseky tohoto pohybu. Tělo pomaleji letícího tvora bude opět jen čára, a křídla opět vlnovka, ovšem tentokráte výraznější v úseku kdy bylo jedno bliknutí světla na vrcholu. Živočich letící rychleji pak bude při delším času "rozsekán" na více takovýchto RODS  umístěných ve snímku těsně za sebou v jedné přímce (v dráze jeho letu), a to na tolik jednotlivých RODS, kolikrát světlo blikne po dobu otevření závěrky.

Při fotografování bleskem může toto vzniknout také, i když závěrka fotoaparátu je otevřená kratší dobu, pokud majitel fotoaparátu nečetl pořádně manuál, a má aktivován "stroboskopický program". To je program pro fotografování právě takovýchto efektů při pohybu záměrně.  Při všech fotografiích záleží, jakého živočich právě fotografujeme.  V nočních obdobích to dělají oprávě můry a chrousti, zhlukující se u zdrojů světla, venku pak převážně u velkých světelných ramp na nákladních nádražích, stadionech, velkých staveništích a podobně. Ve dne pak více-méně motýli. V každém případě jde o živočichy, jejich pohyb křídel je pomalejší.

Franta Javůrek

Aktualizováno Pátek, 04 Červenec 2008 19:23