| Podle údajů z dopisu, došlého do KPUFO, se pisatel dozvěděl o přírodní anomálii, která se má vyskytovat na silnici z Litoměřic do Ústí nad Labem (okolo Hlinné a Tlučně). Na určitém místě zde mají auta (odbržděná) sama jezdit do kopce. Mělo by se jednat přibližně o místo, když se vyjede nahoru z Litoměřic před zatáčkou nalézající se před odbočkou na Lbín (je zde taková rovinka). Podle : Pech, M.: dopis do KPU, 6.7.2002 |
|
| Průzkum lokality dne 3.12.2006 neprokázal nic anomálního. Tělesa se pohybují zcela v souladu se sklonem terénu. Je možné, že jde spíše o subjektivní pocit v rozjetém autě. Foto : pohled na silnici od odbočky na Lbín. KPUFO Litoměřice, 3.12.2006 |
|
|
Vážení přátelé, náhodou jsem zabloudil na Vaše stránky a přečetl si, že v předmětu zprávy uvedenou anomálii považujete za nepotvrzenou. 1. Zhruba před rokem jsem společně s Mgr. Fučíkem tuto lokalitu navštívili a provedli několik základních experimentů. |
|
|
2. Primární fází testů bylo ověřit chování hmotného tělesa, které překonává značné valivé odpory, v souladu s nám sdělenými skutečnostmi (vozidla se pohybují samovolně do kopce). Jako testovací objekt jsme použili vozidlo WV AUDI ALLROAD s plnou nádrží (viz. technické parametry výrobce) a dvěma osobami jako nákladem o celkové hmotnosti 154 kg. Test jsme zahájili na křižovatce, kterou uvádíte ve vaší fotodokumentaci. Během testu jsme porovnávali údaje o směru pohybu vozidla prostřednictvím GPS a klasického kompasu. |
|
| Zkušební objekt byl ustaven na komunikaci směrem na LT a odbržděn. Následně došlo k dopřednému pohybu a rychlost se zvyšovala až na 40 km/h před vrcholem stoupání. Během pohybu byly zaznamenány mírné fluktuace při určení přesného směru. Zřejmě se jednalo o běžnou chybu měření. Tímto způsobem jsme pokus opakovali 10x a vyloučili systémovost při vzniku fluktuací. |
|
| 3. Sekundární fází testů bylo měření výškopisu terénu prostřednictvím laseru a pěti referenčních bodů. Tato metoda stanovila jednoznačně, že zkušební těleso se pohybovalo v souladu s opticky přepokládanou orientací terénu. Následně jsme provedli jednoduchý experiment za účelem stanovení orientace vektoru gravitačního zrychlení. |
|
|
3.1. Na vyvýšenou podložku (2 m) jsme umístili závaží o hmotnosti 1 kg. Prostřednictvím laseru jsme stanovili předpokládaný bod dopadu tělesa. Uvolnili jsme závaží a určili odchylku mezi bodem dopadu a předpokládaným bodem dopadu. Tento test jsme prováděli na pěti místech předmětné komunikace s četností deseti měření. Výsledkem bylo určení odchylky vektoru gravitačního zrychlení. 3.2. Na závěr jsme provedli test s hmotným tělesem dle 2. i mimo komunikaci. Přes to, že díky měkčímu terénu došlo k podstatnému zvětšení valivých odporů, proběhl pokus úspěšně. Ing. Jiří Trávníček, Mgr.Martin Fučík (28.06.2007) |
|