Časové podmínky vzniku agrosymbolů

Období vzniku agrosymbolů zahrnuje letní měsíce, při kterých dozrávají potřebné plodiny. Zatímco v ČR dosud vznikaly agrosymboly od poloviny června do září, ze zahraničí však jsou známy případy vzniku agrosymbolů už v dubnu. Některé agrosymboly byly v ČR objeveny až při sklizni a doba jejich vzniku mohla být jen odhadována podle vzrůstu okolní trávy nebo jiného porostu.

V ČR byly objeveny agrosymboly převážně brzy po ránu, z čehož vyplývá, že jejich pravděpodobný vznik spadá do nočních hodin. Výjimky tvoří několik svědectví, ve kterých agrosymboly byly zjištěny ve večerních hodinách, ačkoli ráno nebo během dne bylo pole bez obrazců. (1)

Ve vzniku agrosymbolů se od počátku jejich výskytu v ČR hledal určitý řád, či pravidlo, podle kterého by bylo možno usuzovat na další souvislosti.

Po prvním výskytu agrosymbolů v ČR se jejich objevení dávalo do souvislosti s keltskými svátky (2), později i se svátky křesťanskými (3). Z toho vyplynula myšlenka, že vznik agrosymbolů nějak souvisí buď s těmito svátky, popř. s jejich předchozími svátky pohanskými, nebo i se zasvěcením kaplí, kostelů a chrámů v blízkosti agrosymbolů.

Agrosymboly však vznikaly i v jiné dny, na které žádné známé svátky nespadaly, ani keltské, ani jiné. O tom, zda zde skutečně existuje nějaká souvislost, ukáže až prověření většího počtu jednotlivých případů agrosymbolů v dalších letech.

Další hledanou souvislostí v této oblasti je sledování vzniku agrosymbolů v závislosti na postavení Měsíce a jeho fází. Proto v tabulkách výskytu agrosymbolů v ČR i ve světě je vyznačena i fáze Měsíce v den vzniku a tuto závislost ukazují grafy. Jakkoli jsou výchozí údaje neúplné a nepřesné, lze vysledovat zajímavé závislosti. (4)

Meteorologické podmínky

Zjišťování, za jakých povětrnostních podmínek došlo ke vzniku agrosymbolů souvisí s prvotními názory, že příčinou mohly být vzdušné víry, či jiné atmosférické úkazy. Ke objevení některých agrosymbolů v ČR došlo po bouřkách, a proto se objevily úvahy, že kruhy byly vytvořeny kulovými blesky, nebo na jejich vznik měla vliv zvláštní ionizace vzduchu. Přesto zjišťování předchozí meteorologické situace zatím nepřináší žádné indicie - vznik agrosymbolů v uplynulých letech předcházelo nejrůznější počasí charakteristické pro letní období - teploty od 22 - 30 stupňů, předchozí déšť či sucho, bouřky či ranní mlhy, apod.

Odkazy

  1. viz: CC.1995.08.08.ČR.DO – Podhájí, a další. Je znám také případ, kdy dělníci pracující na poli objevili složitý agrosymbol po návratu ze svačiny. (CC.1999.07.08.SM - Lomnice n.P.) Archiv KPU.

2. Po prvním objevení agrosymbolu (CC.1994.07.30.CZ.KT - Kolinec) - 30.7.1994, se uvažovalo o významu keltského svátku Lugnasad (1.srpna). Přitom se uvádělo, že při vytvoření spojnice kolineckého kruhu (CC.1994.07.30.CZ.KT - Kolinec) a údajné osmičky u Mokrosuk (CG3.1994.08.00.CZ.KT - Mokrosuky) tato linie vytváří směr azimutu 300 stupňů, směr, kdy právě v tento keltský svátek zapadá Slunce. (viz: Liška, V.: Záhadné piktogramy. Ahoj, č. 12, roč. 1994). Tento údaj byl prezentován jako zajímavá souvislost, kterou sdělovací prostředky předložily veřejnosti jako pokus o nějaké vysvětlení. Ve skutečnosti spojnice obou míst se s tímto úhlem rozchází o 14 stupňů !

3. V tomto období se slaví i několik významných křesťanských svátků - sv. Jakub st. (25.7.), sv. Anna (26.7.), Proměnění Páně (6.8.), sv. Vavřinec (10.8.), Nanebevzetí Panny Marie (15.8.), Panny Marie (22.8.), sv. Bartoloměj (24.8.), Narození Panny Marie (8.9.) aj. Na tyto dny podle staroslovanského kalendáře připadají tzv. "Psí dny", nazvané údajně podle "psí" hvězdy Sírius, která právě v těchto dnech patří k nejjasnějším.

4. Zajímavý je nápadný pokles počtu vzniklých agrosymbolů 17 - 18 den po novu.