Zpráva o působení a dalším směřování Klubu psychotroniky a UFO, o.s. (2014)

    Současná situace

Stále více se rozevírají nůžky mezi racionální záhadologií a směry, které upadají do nesmyslů a fantasmagorií.

Badatelské hnutí je v krizi

•        Nemá koncepci, promyšlený stav rozvoje, cíle, ani cesty k jejich dosažení.

•        Je vnitřně rozpolcené, odtržené od hnutí, které by mu mělo činit přirozenou základnu.

•        Je nutné poznat a pečlivě analyzovat jeho stav, zjistit, v jakých názorových hladinách se pohybují zájemci o tuto problematiku, co je ovlivňuje a jakým způsobem se tak děje.

•        Znamená to odhalit a dešifrovat hlavní názorové proudy a jejich nositele, pečlivě monitorovat stav a prostředky působení na tuto zájmovou oblast.

•        Znamená to také sledovat vývoj v jednotlivých proudech badatelského hnutí, a mnohdy se i vracet k úplným počátkům a zjišťovat, jaké byly snahy a vytýčené úkoly, jak byly naplněny i nenaplněny, a proč se tak dělo

 Vztah mezi badateli a širší veřejností, zajímající se o anomální jevy

•        Došlo k odtržení přímé badatelské práce od základny hnutí tím, že se mezi širší veřejnost nedostávají pravdivé informace o tom, v jakých podmínkách badatelé pracují

•        Veřejnost dostává fantastické představy a rychlé návody a odpovědi bez nutnosti přemýšlet a pracovat na nich

Vztahy mezi badateli

Badatelé

•        nadšenci, snažící se o rozbor a analýzu jevů, i s dostatečně kritickým přístupem 

•        autoři a popularizátoři, spekulující s hromadným čtenářským zájmem

Vztah mezi badateli a sdělovacími prostředky

•        Tištěné časopisy

•        Knihy

•        Internet

•        Sociální sítě

Badatelské hnutí je ve vleku událostí, je nuceno reagovat na senzace a nafouknuté bubliny záhad a výmyslů, rozšiřovaných sdělovacími prostředky.

„záhadolog“ a „záhadologie“

•        Pojmy záhadolog a záhadologie se u nás v českém jazyce rozšířily zhruba od počátku devadesátých let dvacátého století.

Z čeho se tyto pojmy skládají?

•        Synonyma slova „záhada“ jsou hlavolam, problém, hádanka, tajemství. Pro slovo „záhadnost“ – nejasnost. Pro „záhadný“ – tajuplný, mystický, nevysvětlitelný, strašidelný, okultní, nejasný, děsivý, tajemný, nevyzpytatelný, podivný.

•        Koncovka „-logie“ označuje obvykle vědecký obor. Např. geologie, archeologie aj. Vychází z řeckého slova – logos – tj. řeč, nauka.

•        Záhadologie by se tedy dala označit jako „nauka o záhadách“, tedy nauka o tajemných, nejasných, podivných aj. jevech a otázkách. Nelze však zde mluvit o vědě.

•        Za zakladatele záhadologie bývá někdy označován Charles Hoy Fort (1874–1932), který nashromáždil desetitisíce popisů takových jevů.

•        Jeho cílem, stejně jako cílem tisíců jeho následovníků, bylo nikoli na záhadách parazitovat, ale přispět k jejich vyřešení. Docílit toho, aby se záhady řešily, tedy přestaly být záhadami.

•        Ne vždy se to podaří. Řešení záhadných jevů a otázek je závislé na řadě faktorů, z nichž se hlavně zdůrazňuje výběr vhodných nástrojů na řešení, až po obecnou úroveň vědeckého poznání. Právě jeho vývoj způsobí (často i bez přispění záhadologů) vyřešení mnoha záhad.

„Záhadologové“ a „výrobci záhad“

•        Řešení záhad je ale v mnoha ohledech závislé na řadě subjektivních faktorů – na filozofickém přístupu k poznatelnosti světa, a v neposlední řadě svou úlohu sehrává skutečnost, zda je dotyčný na existenci záhad hmotně zainteresován.

•        Právě takoví se k řešení záhad staví krajně negativně. Jsou to novináři, majitelé časopisů, v poslední době i provozovatelé zpoplatněných internetových webů. Takoví – „podnikatelé se záhadami“. Vyřešená záhada jim zužuje sféru podnikání.

•        Záhadologové, kteří se staví kriticky k problémům, a snaží se nalézt nějaké řešení, jsou jejich úhlavní nepřátelé.

•        Záhady totiž nelze vyrábět na běžícím pásu. A tak se před řešením záhad tvrdošíjně zavírají oči, ba dokonce se vyrábí záhady záměrně i z úplných banalit.

„záhadomilové“

•        Tímto se okruh zájemců o záhady ještě nevyčerpává.

•        Daleko více je těch, kteří prostě záhady milují. A tak je pro ně daleko výstižnější označení „záhadomilové“. I když z toho nic nemají, kromě možná jen příjemného mrazení v zádech, tvoří početnou klientelu „výrobcům záhad“. Také oni nemají rádi vyřešené záhady, které vidí na každém kroku. Jsou jim solí v očích členové badatelských spolků, kteří je vrací z nadoblačných výšin na pevnou zem. Ve svatém nadšení jsou ochotni tolerovat každou pitomost, jen když se tváří alespoň trochu záhadně. Absence byť jen mizivě kritického pohledu na okolní svět vyvolává k životu úplně odlišný svět, než jaký známe.

Vztah k anomálním jevům

Ovlivněn mnoha faktory:

•        Vlastní zkušenost - nepříliš početné vrstvy veřejnosti.

•        Zprostředkování zkušenosti od přátel a známých

•        ovlivnění sdělovacími prostředky – nejpočetnější

•        zvláštní vrstva - ti, kteří se anomálními jevy přímo zabývají (nejméně početná)  

Další faktor, ovlivňující vztah k anomálním jevům, je kvalita informací, vypovídající o dané oblasti.

-            velmi rozdílné, závislé na zdroji i pohnutkách šíření.

-            všeobecné rozšíření informací jde vždy na úkor hloubky této problematiky.

Najít kvalitní a hodnověrné informace je však v nepřeberné houštině rozmanitých a často rozporných názorů velice těžké.

Vztah k vědě, vědeckému poznání a poznání všeobecně

Vztah badatelů není jednoduchý. Je ovlivněn důležitými faktory:

•        členové badatelské veřejnosti nepatří až na výjimky k vědeckému establishmentu

•        badatelská veřejnost je v neustálém tlaku a upozorňování na její nižší vzdělanostní úroveň v různých oborech

•        obsah badatelského zájmu je neustále terčem kritiky a posměchu ze strany vědeckého establishmentu, ale díky sdělovacím prostředkům, které tuto kritiku i posměch přejímají, i převážné části veřejnosti 

•        Vyrovnání se s těmito skutečnostmi není jednoduché.

•        První tezí, spojující některé názorové proudy, je tvrzení, že věda, "pravá věda" dokazuje všechny tajemné fenomény, ale staří, zkostnatělí vědci brání tomuto pokroku. Je pouze otázkou času, kdy bude tato „nová věda“ uznána.

•        Podle další teze je vše utajeno, důležité poznatky až po celé společenské dění je v rukou tajných společností a nijak nekontrolovatelných sil.

•        Krajním pohledem těchto názorů je odmítání vědeckého poznání vůbec, dosažené vědecké poznatky se vůbec neberou v úvahu.

•        Z toho vyplývá i nevraživost vůči všem příslušníkům vědecké fronty, v krajních případech i nevraživost vůči lidem s jakýmikoliv vědeckými tituly.

•        Avšak odmítání vědy a kritického přístupu v řešení záhadologických témat může mít i další příčiny.

Taková je scéna, na které se pohybujeme a role jsou rozdány. Záhady tvoří přirozenou součást života v nekonečné spirále lidského poznání, nalezení vhodné metody řešení, vyřešení záhady a tím prohloubené poznání vyvolává nové záhady a nutnost nalezení nových metod k jejich vyřešení … A tak stále dál. Vracet se ale znamená ignorovat to, co bylo dosaženo a ukazovat nejen hloupost vlastní, ale zároveň ji i šířit.

V Plzni dne 7.11.2015